Zakladatelé zakladatelům: 7 nejzajímavějších rad startupům z akce Founders2Founders

Rad startupům není nikdy dost. V Česku jsou teď mladé firmy hodně trendy, takže na ně narazíte na každém kroku. Jenže jakým věřit? Před pár dny se jedno setkání zakladatelů – těch zkušenějších i těch méně zkušených – konalo v inkubátoru Lucerna 36 v rámci akce Founders2Founders. Ty nejzajímavější rady jsme pro vás sesbírali.

Founders2Founders je praktický meetup startupů, které úspěšně potřebnou investici získaly, a těch, které ji hledají. Akce pod hlavičkou Prague Startup Centre byla zakladatelům skutečně otevřená: sezení v kruzích (jeden kruh kvůli počtu účastníků nebyl možný) a moderace a odpovědi pocházející především od tria Stanislav Šrámek, Martin Santorcl (úspěšní spoluzakladatelé mimo jiné Glogsteru) a Michal Zálešák byly jen náznakem toho, co foundeři skutečně potřebují.

Dali jsme dohromady ty nejčastější otázky a problémy, se kterými se setkávají.

Kolik zakladatelů je vlastně ideální počet?

Startup by měl mít v ideálním případě dva až tři zakladatele. Jeden prý nestačí a čtyři jsou moc. „Jeden founder má buď nápad, nebo znalosti na řízení. Všechno sám pravděpodobně nezvládne a projekt tak nedopadne,“ varoval Stanislav Šrámek. Na druhou stranu je podle něj lepší, aby jeden ze zakladatelů měl majoritní podíl, protože tak nebudou nastávat patové situace v rozhodování. Všechny důležité rozhodovací pravomoci a pojistky, jež zajistí férové vedení firmy, jdou stanovit ve  smlouvě.

A rozdělte si peníze a podmínky pro jejich získání dopředu, jinak se budete zaručeně hádat. Opce rozdávejte podle předem stanoveného klíče a plnění cílů.

Měli bychom shánět peníze v zahraničí?

První várku zkuste spíš v Česku. Zahraničí je pro vás administrativně náročné – zahraniční investoři totiž budou zaručeně chtít entitu, které rozumí. České společnosti jim nic neříkají a místem vzniku je také neoslníte.

„Pokud nejste na správné straně Rocky Mountains, nikdo se s vámi nebaví,“ nastínil své zkušenosti ze Spojených států Stanislav Šrámek. Možná ale budou chtít ještě víc. „Když už nám řekli, že peníze ano, chtěli, abychom se tam přesunuli. Alespoň klíčovou část týmu. Chtějí mít projekt pod kontrolou,“ doplňuje Martin Santorcl.

První várku rozhodně zkoušejte spíš v Česku. „Je tu spousta entit, které peníze dávají,“ doplňuje Michal Zálešák.

Kde tedy mám sehnat investora?

Třeba právě na akcích pořádaných pro startupy, shodli se zkušení. Obecně myslete na to, že prodáváte v první řadě sebe. Oslovujte jen konkrétně vybrané investory, kterým váš projekt má co říct. Podívejte se, kdo investuje do podobné vertikály a obdobné částky peněz, jaké si představujete. Nepište hromadné e-maily, zacilte na toho, s kým vaše spojení bude dávat smysl. A udělejte si na shánění peněz čas. Vymazlete si web, ale nenechávejte na něm dvě stránky prázdných keců.

Kolik peněz by mi mělo stačit na úspěch?

Ideální je dotlačit projekt co nejdál za svoje. Ušetříte si první kolo investice a tím i zhruba 20 procent firmy, které byste za něj pravděpodobně museli dát. Není cílem vlastnit co největší podíl ve firmě až do konce – ti úspěšní zakladatelé podle Šrámka zůstávají se zhruba 10 procenty. Je ale cílem prodávat co nejlépe.

Pozdější vstup investora znamená prodej za vyšší částky a lepší hodnotu startupu. Když už si říkáte o peníze, měli byste vědět, na co je utratíte, a měly by vám vydržet alespoň 18 měsíců. Ne nutně chtějí všichni investoři podíl a když, tak nemusejí požadovat majoritu. Vy byste s nimi měli jednat s jasnou představou, co vlastně nabízíte.

startupy financování investice peníze

Má smysl využívat crowdfundingové portály?

Jako způsob, jak získat peníze, je to super možnost. Zároveň je to ale geniální platforma pro čínské „kopírovače“. Když zveřejníte své plány a informace na podobném typu portálu, jste schopni ho na trh dostat zřejmě za rok. To zájemci z východu zvládnou daleko rychleji a vám tak může utéct trh. Dobře si tedy rozmyslete, jestli chcete sdílet se světem něco, co lze okopírovat, ať už v jakékoliv kvalitě.

Co když neuspěju? Byl můj startup moje jediná šance?

S projektem si dobře rozmyslete, co je vlastně jeho cílem. Je velmi velká šance, že napoprvé se vám uspět prostě nepovede. A ano, cílem může být i jen startupování si vyzkoušet – třeba si uděláte jméno a naučíte se v oboru a mezi investory pohybovat pro váš následující projekt.

Nápad je jen 25 procent hodnoty, zbytek to, jakým způsobem ho dokážete prodat, takže učit se je rozhodně na místě. V zahraničí se s vámi někteří investoři baví teprve ve chvíli, kdy máte za sebou dost neúspěchů – vědí, že už víte, do čeho jdete a o čem celý byznys je.

A co s radami, které na mě každý hrne?

Hlavně se v nich neztraťte. Jako zakladatelé si je musíte pečlivě odfiltrovat a vybrat jen takové zdroje, které vás nezavedou mimo váš záměr. Poslouchejte ty, kteří vám dali peníze a vyznají se v konkrétním trhu. V tomhle smyslu vás můžou zpomalit i zajímavě znějící programy v zahraničí a akcelerační programy, které probíhají pod vedením lidí, kteří jsou odborníci na úplně jinou oblast, než na kterou se zaměřujete. „Tři měsíce v Amsterdamu jsou fajn, ale můžete na nich jen ztratit focus,“ vysvětluje Michal Zálešák.

Diskuze k článku