Vše, co (ne)chcete vědět: 20+ grafů o českém startupovém prostředí v roce 2016

startup-survey-aspen-cover

Jak jsou na tom české startupy? Odpověď na tuto otázku se rozhodl zjistit Aspen Institue Prague a zorganizoval proto průzkum mezi stovkami mladých firem. Z celkově 550 oslovených na dotazy odpovědělo 141 startupů, takže za nás celkem slušné zmapování situace. Jak to dopadlo?

„Jedním z cílů průzkumu bylo zmapování prostředí a zkoumání možných trendů a častých problémů, s nimiž by se české startupy mohly potýkat,“ říká Maria Staszkiewicz, zástupkyně výkonného ředitele z Aspenu a spoluautorka studie.

Jak ale dále upozorňuje, „studie je založena na spolehlivém, nikoliv reprezentativním vzorku odpovědí a její výsledky tedy nejsou určeny k formulování obecných závěrů o všech startupech působících v České republice.“ Podobné studie jsou ale v tuzemsku ojedinělé, a proto (i když nejsou výsledky reprezentativní) nabízejí zajímavý pohled, jak na tom české startupy jsou.

Protože jsme tak trochu pomohli i my z Těch Internetů, na výsledky jsme si připravili speciální prostor.

Jak Aspen v studii definuje startup

Podle studie Aspenu je startupem subjekt z jakéhokoliv odvětví, který:

  • vyvíjí určitý produkt nebo službu, jež jsou v daném místě, případně době jedinečné;
  • se pokouší řešit určitý problém jedinečným a inovativním způsobem;
  • má potenciál rychlého růstu z hlediska příjmů a počtu zákazníků;
  • se vyznačuje tím, že hlavní úlohu v podnikání hrají sami zakladatelé;
  • pro svůj další růst potřebuje investice.

Některé výsledky mohou překvapit. Třeba to, že se v České republice se nachází 51 podnikatelských inkubátorů. 23 z nich je vlastněno privátně, 21 je veřejných a 7 akcelerátorů je v kombinovaném vlastnictví. Zároveň je v ČR více než 80 coworkingových center. Jaké jsou ostatní výsledky? Podívejte se.

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Tady doplňujeme: I tohle je jeden z důvodů, proč běží nás seriál Ženy ve startupech.

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

Studie Aspen Institute Prague

A co s tím?

Čísla jsou jedno, příběhy za nimi jiné. Studie proto přinesla i doporučení na řešení problémů, kterými by se měla zabývat nejenom vláda a veřejná správa, ale také vzdělávací instituce, firmy či samotné startupy.

Prostředí:

– Podnikatelské dovednosti by se měly vyučovat již v raných stádiích vzdělávacího procesu. Inspirací může být zahraničí, jako jsou například simulace byznys aktivit (Lemonade stands) či z domácího prostředí projekty iKiD od KPMG či Digitální garáž od Googlu.

– Úřady by měly více fungovat jako partneři a poskytovatelé služeb, nikoliv jako kontroloři.

– Vytvoření skupiny na podporu startupů (advocacy groups a lobby) je jednou z možností, jak mohou podnikatelé prosadit konkrétní změny. Příkladem může být nedávno vzniklá Česká FinTech asociace s cílem ovlivňovat legislativu o PSD2.

– Jednotné místo pro právní, finanční a administrativní poradenství. Existující možností buď nejsou zaměřeny konkrétně na startupy, nebo neposkytují vyčerpávající informace o všech aspektech, či jsou zbytečně komplikované.

Legislativa:

– Stát by měl zjednodušit a podpořit podnikání žen, zejména větší nabídkou flexibilních úvazků a dostupnou a kvalitní předškolní péčí pro děti.

– Zjednodušit by se měly taky podmínky smluvních vztahů mezi akcionáři, investory a vlastníky v podnicích díky zavedení nových právních forem (jako třeba convertible note nebo jednoduchá akciová společnost).

– Startupy se stěžují na zdlouhavý proces u krátkodobého i dlouhodobého zaměstnávání pracovníků ze zemí, které nejsou členy EU. Startupová víza by měla být zavedena v souladu s evropským systémem víz pro startupy.

– Pomoci by mohly také daňové prázdniny během prvního roku činnosti, zvláště v oblasti plateb sociálního a zdravotního pojištění, nebo zvýšení flexibility pracovních smluv v raných fázích fungování startupu.

Financování:

– Větší počet a snazší dostupnost inovačních a podnikatelských voucherů.

– Zavedení podpůrných programů pro podnikatele středního věku.

– Poskytování více cestovních grantů na konference a veletrhy.

– Založení předstartovního financování (seed fundu) pro startupy ve fázi ověřování konceptu.

– Přizpůsobení procesu podávání žádostí a platebního kalendáře tak, aby lépe odpovídaly dynamické povaze startupů.

– Veřejné finanční prostředky by neměly konkurovat přímo či nepřímo soukromým investorům, ale poskytovat spolufinancování, které jim umožní vstoupit do kapitálově náročné a rizikové investice.

Diskuze k článku