Startup Týdne #71: Facebook + Tinder = Nearber. Pokud najde investora

„Zabalte to. Ztrácíte čas a čas jsou peníze.“ Takovou radu dostal Tomáš Vohradník, zakladatel českého startupu Nearber, od jednoho z potenciálních investorů. Nakonec se ale nevzdal a snaží se svůj byznys nakopnout.

Jak nicméně Vohradník sám přiznává – bez peněz to nepůjde. Nearber se zaměřuje na propojování lidí a ukazování aktivit v jejich okolí, přičemž shání prostředky na medializaci. Aplikaci totiž téměř nikdo nevyužívá, protože tam není obsah. „Jenže k tomu, aby tam byl content, jsou třeba uživatelé a uživatelé nezačnou používat aplikaci bez contentu. Je to začarovaný kruh,“ popisuje v rozhovoru pro Tyinternety.

Jestli se startupu podaří najít dostatečné množství prostředků a vyrůst, není vůbec jisté. Každopádně jde o zajímavý počin a také ostatním startupistům může být příběh inspirací – Vohradník již totiž založil kolem desítky startupů a dokáže tak vyprávět o několika fuckupech.

„Největší chybu, co jsem dělal, a věřím, že dělá většina mladých startupistů, je stoprocentní focus na produkt/službu a nulové zaměření na peníze, jak na získávání finančních prostředků, tak na monetizaci,“ radí například.

Vedení startupu: Tomáš Vohradník

Investor: Vlastní zdroje

Konkurence: Nextdoor, popř. Google

Založeno: Konec roku 2015

Vysvětlete (jednou větou), co Nearber.com dělá…

Nearber ukazuje uživateli vše, co se děje v jeho okolí na základě jeho aktuální polohy sledované pomocí Google Maps.

V čem jste lepší než vaše konkurence?

Žádná konkurence v podstatě neexistuje. Nejpodobnější aplikace Nearberu je Nextdoor, která se označuje jako sociální síť pro sousedy, uživatel v ní zadá na pevno adresu, kde bydlí. Výhodou Nearberu je právě to, že se uživatelova pozice mění s každým obnovením stránky. To znamená dnes jsem v Praze, vím, co se kolem mě děje v Praze, zítra odletím do Londýna a vím, co se děje v Londýně, jen co otevřu aplikaci. Samozřejmě v ideálním případě (na každém místě je dostatečný počet lidí).

Tomáš Vohradník

Na kterých trzích působíte?

Plán je UK – Londýn, poté USA, kvůli tomu, že většina velkých startupů vzniká na těchto místech a ostatní země „kopírují“ trendy větších zemí. Realitou však je, že i když se aplikace všem lidem, se kterými se bavím, líbí, tak jej nikdo moc nevyužívá, jelikož tam zatím není content. Jenže k tomu, aby tam byl content, jsou třeba uživatelé a uživatelé nezačnou používat aplikaci bez contentu. Je to začarovaný kruh, kterému by pomohla právě investice či medializace.

Jak vznikl nápad podnikat v tomhle oboru?

Nápad vznikl v době, kdy jsem se čerstvě přestěhoval do Londýna, kde jsem pár let žil a neměl jsem absolutně žádnou cestu, jak zjistit, co se děje kolem mě. Sportovní aktivity, kde se dobře najíst, kde poznat podobně smýšlející lidi, nebo lidi, kteří se taky zrovna přestěhovali a nemají zatím moc přátel a podobně.

Kolik máte zákazníků?

Máme cca 200 uživatelů, na rovinu přiznávám, naprostá většina z nich je neaktivních, pár se jich vrací, ale opět se dostáváme do kolečka, vrátí se, ale content je stejný nebo žádný = odcházejí. Vím o jednom člověku, který se opakovaně vracel z Texasu, ale už přestal, protože tam nebyl žádný obsah.

Co mě ale těší, je fakt, že se uživatelé, i když nevidí žádný obsah, čas od času zaregistrují, i přesto, že registrace není vyžadovaná k procházení obsahu, ta je potřeba až v případě, že chce uživatel obsah tvořit, pochopitelně proto, abychom věděli, kdo je autorem.

Problém je však v tom, že uživatelům není zjevné, že je to startup, který je přímo závislý na aktuálnosti a počtu příspěvků/obsahu, který by sami uživatelé měli v ideálním případě tvořit. Je to poměrně jednoduchá logika, Facebook by taky nikdo nepoužíval, když by tam nebyl stále se měnící obsah a upozornění.

Jaké jsou vaše tržby a jakým tempem rostou? Jaký vývoj očekáváte v nejbližší době?

Tržby nulové a v dohledné době bude projekt určitě hluboko v červených číslech. Růst je také dost pomalý, právě díky tomu, že Nearber skoro nikdo nezná a chybějí finance na medializaci.

Máte za sebou nějaké investice, nebo financování řešíte jiným způsobem?

Investoval jsem zatím jen vlastní prostředky, jak finanční, tak časové. Na Tech In Asia 2017 v Singapuru jsem se snažil získat investici, ale to se nepodařilo. Chybu vidím v tom, že jsem oslovoval VCs, které se většinou rádi zapojují v dalších kolech fundingu (málo ze zúčastněných VCs v seed, většina v series A and B).

Selským rozumem mi vychází, že bych měl hledat angel investora, avšak najít kvalitní zdroj angel investorů není úplně snadné. Jsem registrovaný na Angel.co a podobných webech, ale zatím jsem štěstí neměl. Zkoušel jsem i Kickstarter v době, kdy byl Nearber jen myšlenka, ale tam jsem opět narazil na to, že je to věc virtuální, tudíž atraktivita odměn výměnou za peníze není taková jako u produktů, které jsou většinou na Kickstarteru úspěšné.

Z české scény jsem zkusil kontaktovat J&T Venture Cap, pro které byl Nearber také moc malý, a pak pana Michaela Poplara, který na BP Nearberu odepsal: „Zabalte to. Ztrácíte čas a čas jsou peníze.“ Sice jsem ho neposlechl a pokračuju dál, ale líbí se mi jeho přístup, kdy nechodí kolem kaše a řekne hned to, co si myslí.

GIF Nearber

Jak velký je váš tým? Sídlí všichni na jednom místě, nebo máte také pobočky v zahraničí?

Tým má dva až tři členy. Já, přítelkyně, respektive čerstvě manželka, která mi pomáhá s marketingem a propagací, a pak máme ještě kamaráda Pavla, který mi občas pomůže s vývojem, když se zaseknu. Nejdůležitějším článkem je náš mentor David Chmelař, který řídí startup iPrice (srovnávač cen v Asii, něco jako česká Heureka, který již vyraisoval 4 miliony dolarů a aktuálně se chystá na Series B).

Vzhledem k tomu, že se jedná o internetový produkt, místo se mění s naší aktuální lokalitou, začali jsme v Londýně, kde bychom rádi pokračovali, poté na zhruba rok v Kuala Lumpur a teď čerstvě v Praze.

Plánujete expanzi?

Moc rádi, ale zatím jsme jen hotový produkt se skoro žádnými uživateli.

Kde svůj startup vidíte za pět let?

Pokud se nepodaří získat investici, tak vidím Nearber za pět let jako další položku do krabičky „mé neúspěšné startupy“, těch už bylo asi přes deset. Největší chybu, co jsem dělal, a věřím, že dělá většina mladých startupistů, je stoprocentní focus na produkt/službu a nulové zaměření na peníze, jak na získávání finančních prostředků, tak na monetizaci.

Pokud bych dnes začínal nový projekt, tak bych proces obrátil, nejdřív bych si našel člověka, který by mohl projekt finančně podpořit, sdělil bych mu ideu probral business plán a pokud by mu to dávalo smysl, tak bych začal tvořit produkt/službu.

Sice se tím člověk připraví o zkušenosti s „vedením“ startupu, ale pokud už někdo zkušenosti se začátky má a chtěl by se přehoupnout do opravdického vedení (tzn. růst, vedení zaměstnanců, delegování, a podobně), tak by bylo dobré nejprve přesvědčit někoho, kdo vám toto zprostředkuje, protože bez peněz ostatních jen velmi málo projektů vyroste z ničeho. Vlastně naprostá většina všech produktů a služeb byla zafinancována někým jiným než autorem myšlenky, pokud se nebavíme o někom, kdo už nějaký úspěšný projekt vytvořil.

Kdy a jakým způsobem jste se během vašeho podnikání dostali do takzvaného „fuck-upu“? Jak se podobných situací mohou ostatní firmy vyvarovat?

Ve fuckupu jsme od začátku až doteď [smích]. Know-how pro začínající startupisty je popsané výše. Obraťte flow a nejdříve přesvědčte investora, ideálně ne z kruhu FFF (friends, family, fools) a až poté začněte pracovat na samotném produktu/službě.

Diskuze k článku