Mikroinvestice: když Kickstarter je málo a akcelerátor příliš

import-mikroinvestice-kdyz-kickstarter-je-malo-a-akcelerator-prilis.jpg

O tom, jak (ne)funguje crowdfunding u nás a ve světě, se již u nás ve skvělém článku Mýty a fakta o crowdfundingu rozepsal Michal Hudeček. Tentokrát jsme se rozhodli podívat ještě o stupínek výš a představit koncept mikroinvestic a mikropůjček. Ten již celkem dobře funguje v oblasti podpory začínajících podnikatelů ze zemí třetího světa, stejně jako startupový crowdfunding má tedy svůj funkční předobraz v oblasti dobročinnosti.

Například prostřednictvím projektu Kiva můžete někomu z Afriky pomoci rozjet obchůdek nebo prádelnu. Půjčíte mu 25 dolarů a pokud se najde víc podobných dobrodinců, z malých částek se poskládá celková suma potřebná k tomu, aby podnikatel mohl nastartovat svůj byznys a později půjčku splatil. V tomto a dalších podobných případech jde o půjčky bezúročné a jejich poskytovatelé do nich jdou s vůli pomoci, ne vydělat. Jsou ale i jiné alternativy.

Startupové portfolio

Pokud vaším cílem nebude jen pomáhat ostatním, ale hlavně sobě k zářným zítřkům (těmi je v tomto případě myšlen podíl v nějaké malé firmě a také zisk) nebo zajímavým zkušenostem, musíte se poohlédnout jinde. Ještě před několika lety takřka nebylo možné rozjet malou firmičku jinak než za pomoci příbuzných či známých, kteří zapůjčili peníze do začátků. O tom, že by s penězi přišla banka, mohli přemýšlet jen ti největší šťastlivci. Bankéři totiž malým investicím do projektů s nejasnou budoucností a těžko odhadnutelným výnosem moc nefandili a nefandí. Pak se také vyplatilo znát právníka, účetního a další lidi, kteří jsou k rozjezdu firmy potřeba. Kdo by si při zakládání startupu platil služby profesionálů, když jsou peníze potřeba na spoustu dalších nutných věcí, že?

Nyní to mají začínající podnikatelé a i malí investoři o něco jednodušší, hlavně díky službám jako je MicroVentures. Ta se hodí lidem, kteří hledají místo pro zajímavé investice ve výši stovek, tisíců nebo desetitisíců dolarů. Pojmy jako crowdfunding nebo microlending zde nabývají konkrétních obrysů a takzvaným angel investorem (tedy člověkem, který se svým kapitálem vstoupí do firmy a získá v ní podíl) může být díky zprostředkovatelským webům každý, kdo na to má peníze.

Tržiště příležitostí, investičních nabídek a poptávek na principu social lendingu, kdy investorů v jednom projektu může být víc a mohou mít podíly ve více projektech, jsou budoucností malých investorů. Tedy pokud nechtějí svoje peníze uložit do tradičních finančních produktů nebo například akcií. I v případě mikroinvestic do startupů ovšem platí základní pravidla pro investování, zejména zvažování rizika a rozdělení investic do více projektů, kdyby to náhodou s jedním z nich nedopadlo dobře – což je u startupů víc než pravděpodobné.

Když projekty kamarádů nestačí

Zakladatel MicroVentures Bill Clark své tržiště investičních příležitostí založil z velmi prozaického důvodu. On sám měl peníze, chtěl investovat, ale neměl příležitosti. Jeho cílem bylo stát se investorem s tím, že své peníze vloží do více projektů, ne jenom do jednoho, který vede nějaký jeho známý. Po roce fungování Clark díky svojí službě zprostředkoval investiční možnosti pro tisíc lidí ochotných poskytnout svoje peníze začínajícím a malým firmám. Služba je samozřejmě velmi přínosná i pro podnikatele, které nikdo nezná a těžko by hledali investory. O jejich nápadech a záměrech se dozvědí ti správní lidé, tedy dostatečně při penězích a ochotní investovat.

Prvním krokem pro vstup mezi investory je vyplnění poměrně detailního formuláře, který popisuje možnosti a podmínky pro uživatele. Není potřeba investovat hned tisíce nebo desetitisíce, stačí začít ve stovkách dolarů. Registrovaní uživatelé pak mají možnost prohlížet si investiční příležitosti s jasně stanovenými pravidly investice.

Investorské minimum pro samouky

Například server Chron přináší základní návod, jak uvažovat před investicí do nějakého startupu obecně. Investor by se měl držet základních šesti bodů, mezi nimiž nechybí doporučení na výběr odvětví, kterému investor rozumí nebo ve kterém pracuje. Pak je třeba přemýšlet o tom, zda chce pouze poskytnout kapitál, nebo se podílet na chodu podniku aktivněji. Před první investicí se vyplatí poradit se se zkušenějšími investory o skutečné hodnotě investice a naučit se vůbec investice ohodnocovat.

Pokud se to rozhodne opravdu „rozjet“, měl by si investor pro všechny své investice měl vytvořit podpůrný tým účetních a konzultantů, tedy lidí, kteří rozumějí svým oborům. Investice by měla být před realizací důkladně zanalyzována, i zde platí přísloví o dvojím měření a jednom řezání. A konečně důležité pravidlo na závěr – kontrakt by měl koncipovat právník, který problematice rozumí a zajistí, že bude investice jasně definovaná a pokud možno zabezpečená.

Také Mashable ve článku o možnostech investic do startupů přehledně shrnuje problematiku pro začátečníky. Doporučuje nováčkům vstup do místní angel komunity, která je zdrojem investičních možností, nápadů a zkušeností. Pomohou i skupiny na LinkedInu, také tam se řeší praktické příklady a případové studie. Jakmile se objeví nějaká networkingová akce týkající se startupů, neměl by na ní investor chybět. Je to místo, kde pozná podnikatele osobně.

Promyšlený začátek

Dobrým startem jsou i crowdfundingové stránky jako Kickstarter nebo Indiegogo. Tyto weby se zabývají získáváním peněz především pro umělce nebo nezávislé firmy a každý obor má svůj rozcestník s nabídkou investic, stačí jenom hledat či se zeptat zkušenějších investorů. Výhodou investování prostřednictvím zprostředkovatelských webů je pohodlí pro investora, který nemusí vstát od počítače a přesto může najít zajímavé a výnosné projekty. Zajímavý přehled o možnostech financování startupu z pohledu jeho zakladatele přináší vousatý článek z roku 2005. Principy fungují i po několika letech stejně a každý investor by měl znát všechny možnosti, kterými si může zakladatel startupu zajistit financování pro svůj projekt.

Hlavně na větších trzích lze najít i webové stránky, které sdružují lokální komunity podnikatelů a investorů a umožňují dohodnout si osobní schůzku či prezentaci. Významnou roli hrají i neustále nově vznikající inkubátory, tedy programy, které pomáhají začínajícím podnikatelům radou či vyhledáním investora. V oblasti investic do startupů hrají velkou roli komunity a sdílení zkušeností, vědomostí a kontaktů. Online mikroinvestice potom vše ulehčují technicky.

Čeští investoři by měli možnost investice do startupů konzultovat s účetním nebo daňovým poradcem, i zisky z investic se totiž daní. Jinak nám ve využívání webů umožňujících mikroinvestování do startupů na celém světě nic nebrání, v tomto ohledu je online globalizace přínosem, což kvitují s povděkem nejenom začínající podnikatelé v rozvojových zemích, ale i ti, kteří shánějí peníze pro svojí budoucí technologickou firmičku v Evropě nebo ve Spojených státech.