Martin Kešner (Nápad roku, J&T Ventures): V startupovém prostředí nastane konsolidace, trh tady není tak velký

Martin Kešner založil startupovou soutěž Vodafone Nápad roku, která letos oslavuje deset let. Kromě toho má na starosti sourcing, investice a exekuci projektů v J&T Ventures, je členem boardu akcelerátoru xPORT VŠE a společnosti Zeitgeist Health SE. V roce 2008 spoluzakládal Institut rozvoje podnikání při VŠE v Praze, od roku 2009 na stejné škole působí na Katedře managementu.

V rozhovoru pro TyInternety mluví o deseti letech Nápadu roku, o novinkách do dalších ročníků, ale i o novém fondu, který letos J&T Ventures plánuje spustit. Jak se za ten čas změnilo startupové prostředí, proč dojde ke konsolidaci a jaké chyby dělají startupisti nejčastěji?

Jen pětina úspěšných startupů má opravdu originální nápad

Deset let Nápadu roku. Jak je hodnotíte?

Hodnotím to jako jednu jízdu, která strašně rychle utekla. I po těch deseti letech je to projekt, který mě baví a inspiruje, a za tu dobu to prošlo neuvěřitelným vývojem, nejenom soutěž samotná, ale i celý ekosystém startupů v ČR.

Stále je v Česku dostatek nápadů?

Určitě je, za devět let jsme přijali 1 241 přihlášek a zájem roste, nápadů je celá řada. Nicméně, nápadem to začíná a ta soutěž není jen o nápadech, ale především o jejich realizaci a dalším rozvoji.

Jaké jsou nejzákladnější kritéria, podle kterých se rozhodujete pro výběr nápadu do soutěže?

Nejdůležitější je proveditelnost.

Jak se proveditelnost hodnotí?

Jestli má nápad, nebo už spuštěný projekt, šanci na trhu uspět, zvažují se všechny byznysové faktory. Dalším aspektem hodnocení je potenciál růstu, jestli je projekt spíše živnost anebo je škálovatelný, ať už v rámci Česka, Evropy nebo světa. Důležitá je osoba podnikatele, jestli je zakladatel nebo celý tým schopný rychle a správně exekuovat ten projekt. Pak samozřejmě originalita nápadu a kvalita zpracování projektu.

Mnoho investorů říká, že nejdůležitější je právě tým, že často není samotný nápad tak podstatný.

Souhlasím, jsou tam tři základní věci, které většina investorů sleduje. První je trh, jeho velikost, tržní příležitost a dynamika růstu. Čím víc je trh růstový, tím je větší šance, že se tam uchytí více projektů. Druhým faktorem je produkt, který by měl řešit reálnou potřebu a zákazníci by měli být ochotni za něj zaplatit. Třetí je tým, který někteří investoři zmiňují jako nejzásadnější faktor, že investují do lidí. Z mého pohledu je zajímavá investice, kde nastává průnik těchto tří množin.

Jak důležitá je originalita? Nedávno jsem četl, že přežije jen menšina originálních nápadů a úspěšnější jsou ty startupy, které původní nápad okopírují a jen lehce ho vylepší, udělají jen ten poslední krok.

Existuje podobný výzkum amerického akcelerátoru, který pět let sledoval projekty a jejich úspěšnost. Přišli s podobným zjištěním, většina úspěšných projektů jsou ty, které obyčejný nápad realizují neobyčejným způsobem a jen pětina měla opravdu originální nápad. Je to dané hodně segmentací zákazníků. Inovátoři tvoří přibližně 8 procent společnosti, takže originální, jedinečný nápad neznamená šanci na rychlý úspěch, je potřeba edukovat trh, trvá to dlouho a je to kapitálově náročnější. Naopak lidi nejrychleji přijmou takový produkt, který znají, ale v něčem má lepší propozici, nemusí jít nutně o cenu, ale přináší větší hodnotu.

Martin Kešner

Zaměření na propojování startupů s korporacemi a internacionalizace

Jaké novinky plánujete do dalších deseti let Nápadu roku?

Naší snahou je daleko více propojovat startupy s korporáty, tenhle trend je zřejmý. Dnes velké společnosti inovují, případně hledají talenty formou akvizic menších firem, příliš se jim nedaří lákat mladé talenty. Mladí lidé chtějí na začátku něco dokázat, vybudovat, založí si svou firmu, rozvinou a přirozeným vývojem je vstup či koupě strategickým investorem, viz příklad Cognitive Security. Chceme působit jako mediátoři mezi korporacemi a startupy, tyto dvě sféry často mluví odlišným jazykem a mladým firmám chceme přinášet možnosti jejich dalšího rozvoje.

O to se snažíme i my v TěchInternetech, náš Startup Summit dělá něco podobného. Tohle tedy vnímáte jako jeden z hlavních trendů na trhu, že korporace a startupy více spolupracují?

Je to trend, začíná to dělat řada subjektů, my jsme začali před dvěma lety. Třeba loni čtyři subjekty uzavřely partnerskou spolupráci s Vodafone, dva z nich dokonce na globální úrovni [Mindpax a Spaceti – pozn. redakce]. Propojování se nám daří a i velké společnosti v tom vidí přínos pro rozvoj vlastního byznysu.

Co dalšího kromě většího propojování plánujete?

Druhá věc je internacionalizace. Soutěžícím chceme přinášet zahraniční zkušenosti, už dva roky jezdí na konferenci TechCrunch Disrupt do San Franciska, letos nově přibude konference WebSummit v Lisabonu. Projektům se snažíme zařizovat různé možnosti prezentací na mezinárodních konferencích a veletrzích. Třeba BattSwap, který prošel soutěží v roce 2015, na energetickém veletrhu ve Vídni uzavřel dodavatelskou spolupráci s jednou velkou čínskou společností. Proto nám to dává smysl a spolupracujeme v tom mimo jiné i s CzechInvestem, který má řadu nástrojů na podporu podobných aktivit.

Hledáte tedy startupy do soutěže i na dalších trzích?

V rámci positioningu soutěže jsme se před třemi lety rozhodli, že radši budeme působit regionálně, v Čechách a na Slovensku, a spíš zkvalitňovat aktivity tady než budovat středoevropskou soutěž. Byla tady řada takových iniciativ, kdy nakonec výsledky nenaplnily očekávání ani organizátorů, ani soutěžících.

Jaké aktivity máte na Slovensku?

Měli jsme tam partnerskou soutěž Podnikatelský nápad roka, teď je tam přestávka a nemám přesné informace kvůli čemu. Neděláme tolik vzdělávacích akcí na Slovensku jako v Čechách, ale snažíme se upozornit a vyzdvihnout slovenské projekty i na české scéně. Loni se nám ze 171 projektů přihlásilo kolem dvaceti ze Slovenska a do finále se dostaly dva, rok předtím tři. Máme od nich pozitivní zpětnou vazbu, pomáhá jim to v rámci vytváření nových byznysových příležitostí a jejich v dalším rozvoji v Česku.

Martin Kešner

V J&T chystáme druhý fond, chceme dělat A round

Vy zároveň působíte v J&T Ventures.

Budou to již tři roky, investujeme půl milionu eur ve fázi seed v rámci regionu střední a západní Evropy. Máme osm firem v portfoliu, před podpisem jsou další tři projekty.

Na starosti máte sourcing, investice a exekuci projektů. Pomáhá vám vaše působení v Nápadu roku hledat investiční příležitosti právě pro J&T Ventures?

Nápad roku spolupracuje s více investory, jak fondy, tak Business Angels. Pokud ale budu mluvit za J&T Ventures, tak tři zainvestované projekty jsme poznali díky spolupráci s Nápadem roku a jeden až dva další by měly přibýt. Nicméně využíváme i řadu dalších zdrojů pro sourcing projektů. Ve fondu ročně vidíme okolo 1 200 projektů.

Kolik prostředků máte v rámci fondu k dispozici?

Fond má 125 milionů korun s tím, že aktuálně řešíme druhý větší fond, který by byl násobně vyšší, abychom mohli dělat i follow-on investice a rádi bychom taky dělali investice v rámci A round, tedy jeden až jeden a půl milionu eur. Spustit bychom jej měli letos.

Kromě toho působíte ještě v boardu xPORTu VŠE. Snažíte se tím o větší podporu vysokých škol a propojení se startupovým byznysem?

Určitě, mám velkou radost, že xPORT na VŠE vznikl. Zájem studentů je velký, plánuje se rozšíření prostoru o další patro a chystáme řadu nových aktivit, které mají podpořit jednotlivé týmy a růst jejich projektů. xPORT podporuje nejen startupy v rámci inkubačního či akceleračního programu, ale spolupracuje s korporacemi v rámci kompetenčních center a firemních projektů. Pomáháme zjišťovat potřeby velkých firem a propojovat je se studenty či začínajícími podnikateli.

Mění se přístup univerzit k podpoře byznysu?

Přístup univerzit se postupně mění, nejenom VŠE ale také ČVUT a ČZU podporují studenty, kteří chtějí podnikat, provozují univerzitní inkubátory a organizují řadu vzdělávacích akcí. Zároveň existuje snaha tyto tři inkubátory propojit.

Martin Kešner_2

Na startupovém trhu nastane konsolidace

Platí tedy obecně pro české startupové prostředí, že více mladých lidí chce zakládat své vlastní podnikání?

Nevím, jestli to platí, myslím si, že ten vrchol již nastal, řada z nich zjistila, že to není úplně snadné a že někteří se nechají radši zaměstnat, mají větší pohodu.

Už to není takový hype?

U mladých už ani tak ne, z mé zkušenosti naopak roste zájem ze strany lidí, kteří mají deset, patnáct let zkušeností. Zjistili, že si chtějí vybudovat něco vlastního, přičemž mají nějaké zázemí. Pozitivní jev je, že se začíná zkvalitňovat přístup začínajících podnikatelů.

Co se týká startupového ekosystému, stále roste a zkvalitňuje se, ať už v počtu různých coworkingů, inkubátorů, akcelerátorů, investorů, fondů nebo soutěží. V rámci ČR to stále roste, ale myslím si, že v případě inkubátorů a akcelerátorů tady během následujících let nastane konsolidace. Dlouhodobě není udržitelné, aby těch subjektů bylo tolik, trh tady není tak velký.

Je na trhu se startupy bublina?

Nemyslím si, že by to byla bublina, ale že řada těch projektů funguje jen na základě nějakého nadšení a energie lidí, kteří je spustili a vybudovali. Řada projektů nemá ekonomické rácio, tak po dvou třech letech nebude v silách nadšenců, jejich zakladatelů dále v té aktivitě pokračovat.

S čím mají startupy nejčastěji problémy při zakládání a rozbíhání svého byznysu?

Jak to pozoruju, tak zakladatelé jsou strašně zaměření na produkt a řeší ho z vlastního pohledu, jestli má dostatečné množství funkcionalit a je dostatečně dobrý. Nekladou příliš velký důraz na vývoj produktu spolu se zákazníky. Primárně ta dychtivost a nadšení startupisty by měla primárně vycházet ze sales a nikoliv z vývoje produktu, jak jsme toho často svědky.

Druhá věc, taky všeobecně známá, je finanční řízení projektů. Zakladatelé nekladou dostatečný důraz na cash flow, odkládají mnohdy prodej produktu. Ale až když za něj někdo zaplatí, tak tím produkt validuje. Další častou chybou je neexistující či nefunkční příjmový model, na začátku kolikrát neví, na čem budou vydělávat, nebo jejich model nereflektuje nákladovou strukturu a mají nízkou nebo i zápornou marži. I s tím se setkáváme.

Jak se dá tato situace zlepšit?

Zlepší se to, když si tím zakladatelé jednou projdou, v dalším projektu pak změní své priority. Pak je to také otázka sdílení best practices a odborně zaměřených eventů. Zajímavé setkání nedávno proběhlo na Startup Grind, kde Jakub NešetřilApiary otevřeně sdílel vlastní zkušenosti od založení, přes růst až po exit Oraclu.

Nebo když Zdeněk Cendra zmiňuje, že při prvním projektu měl první revenues za dva roky, při druhém za rok a při třetím s projektem CDN77 byl cíl mít revenues za tři měsíce, což se mu přibližně i podařilo. Takové případy mohou pomoct změnit přístup začínajících podnikatelů.

To pravděpodobně souvisí taky s takzvanou kulturou neúspěchu.

Určitě, je to strašně důležité. Před dvěma lety jsme měli kampaň Nenech svůj nápad umřít, měli jsme guerillu na univerzitách a výstupem byla webovka s třemi příběhy účastníků soutěže, kteří následně se svými projekty neuspěli a proč. Ať už podcenili financování, prodeje přes partnery nebo vývoj produktu. Je důležité zmiňovat i ty faily a trošku víc to rozebrat. V tomto ohledu jsou přínosné i Fuckup nights se zaměřením na startupy. V tom výrazně pomáhá i networking, dnes má v podstatě každý možnost se relativně snadno setkat se zkušenějšími podnikateli a probrat s nimi jednotlivé etapy růstu firmy.

Diskuze k článku