EET a byznys: Jak na nové legislativě plánují vydělat startupy

Ať již máte na zavádění elektronické evidence tržeb názor jakýkoliv (a ať už nastane v jakékoliv podobě), je jasné, že ovlivní desítky tisíc podnikatelů a firem, kteří se na ní musí připravit. Šanci vydělat na novém systému si nenechalo ujít velké množství firem, mezi nimi samozřejmě nechybí ani startupy. Ty kvůli šanci celé vznikají. Jiné svoje podnikání rozšiřují. Jak startupy plánují na EET vydělat a jak se jim mění byznys?

V Těch Internetech jsme se podívali na několik z nich – některé podnikají již roky, jiné vznikly letos při téhle příležitosti. I když pokladní systém s různými funkcemi měly v plánu dlouho.

Příběhy a motivace se mezi nimi liší, v jednom se ale shodují – podnikatelé na nástup EET připraveni nejsou. A především: nikdo neví, o jak velký trh vlastně jde a jak se teď zachová.

„Je tu hrozný zmatek“

„Nejen z informací z tisku víme, že jich většina připravena není. Z posledních informací z Finanční správy vyplynulo, že stále patnáct procent podnikatelů nepožádalo ani o autentizační údaje. Poslední dva týdny se u nás telefon skoro nezastavil a s objednávkami je to stejné. Hodně podnikatelů to nechává na poslední chvíli,“ říká Sára Švédová ze startupu Cink.

„Velká část obchodníků stále připravená není. Odhadujeme, že týden před spuštěním EET není připraveno minimálně 10 tisíc podnikatelských subjektů z oblasti stravovacích a ubytovacích služeb, na které se první fáze EET vztahuje. V polovině měsíce podle našeho průzkumu nebyla připravena plná polovina hospodských,“ říká Věra Kubátová Dotykačka.cz.

Podobně to vidí i jiní. „Většina začala EET řešit až v listopadu. Navíc v současné době mají všichni plné ruce s vánočními nákupy. Dle mého odhadu se tímto tématem budou obchodníci zabývat až po lednových výprodejích,“ říká Miroslav Uďan ze Shoptetu.

Zvýšený zájem během prosince očekávají kvůli opozdilcům taky v Storyous. „Zvýšený zájem očekáváme dokonce i v lednu. Některé krčmy se na to vykašlou, budou si říkat, že „na nás stejně nepřijdou,“ a budou to řešit až pak,“ říká její ředitel Igor Třeslín.

Podle některých ale není připraven ani stát. „[Podniky připraveny] většinou nejsou. Ale ze všeho nejméně jsou připravené Finanční úřady. Nedokážou lidem poradit ani v základních věcech. Spousta věcí je neskutečně složitých. Řada podniků netuší, že musí mít certifikát z daňového portálu. Je tu hrozný zmatek,“ říká Jura Ibl stojící za projektem Malá pokladna.

Jak se zrodili nováčci

Cink měl v plánu řešit pokladní systém už dávno – tedy před EET. „Naše myšlenka a vize byla taková, že chceme vytvořit pokladní systém, který podnikatelům usnadní práci v mnoha aspektech podnikání a především jim ušetří čas, neboť právě čas je pro ně velmi drahou komoditou,“ popisuje Sára Švédová.

Pokladní systém Cink

Pokladní systém Cink

V řešení, které připravili, se snaží neopakovat chyby ostatních hráčů. „Zákazníci se na nás obracejí s žádostmi o stabilnější a rychlejší systém,“ říká Švédová. Proto startup na trh uvedl taky all-in-one řešeni Cinkačka s platbou a tiskem na jedno kliknutí.

V rámci co největší jednoduchosti si zákazník nemusí kupovat pokladny a nové zařízení, stačí jim telefon nebo tablet. „Zaměřili jsme se na co nejjednudušší ovládání, snadnou manipulaci, přehlednost a hlavně rychlost vyřízení platby a tisku účtenky,“ dodává Švédová.

Co největší jednoduchost hlásí taky další nový startup, Teeta. „Dělám roky v reklamě, k EET jsem se dostal přes své klienty, kteří si stěžovali, jaké to pro ně bude složité. Napadlo mě řešení bez tiskárny, a protože ho nikdo jiný neudělal, pustili jsme se do toho,“ říká founder projektu Tomáš Mrkvička.

Jak může fungovat bez tiskárny? „Účtenky se vystavují na URL a podnikatel předává jen toto URL,“ popisuje Mrkvička. Problém ale může nastat, když zákazník takovou účtenku odmítne. „Podnikatel je pak povinen účtenku vystavit papírově – což nejčastěji znamená vypsat ji rukou včetně 74 znaků povinných kódů. To není zrovna zábava,“ uvědomuje si.

Nikdo o trhu nic neví

teetaProto dodává, že Teeta se hodí jen těm, kteří vystavují účtenek málo. Zároveň očekává, že největší zájem o toto řešení přijde až ve druhé vlně, pro restaurace a hospody se moc nehodí. Zatím startup nemá žádné tržby – během listopadu nabízí řešení zdarma.

Jakou poptávku očekává pak? „To je „krása“ tohohle podniku – naprosto netušíme. Ta situace je mimořádná, nikdo neví, kolik lidí reálně na trhu ještě je, kolik jich to začne řešit v neděli večer. Vzhledem k tomu, že jsme úzce specializovaná aplikace, rozhodně nepředpokládáme, že bychom získali víc než jednotky procent trhu,“ dodává Mrkvička.

Druhý nový projekt má v téhle otázce jasno více. „Přestože je trh s pokladními systémy již značně saturovaný a my jsme na něm nováčky, podařilo se nám získat hodně zákazníků a to převážně po špatných zkušenostech s konkurencí. Ale rádi bychom se do konce roku dostali na 400 až 500 spokojených zákazníků,“ říká Švédová z Cinku s tím, že spíše než na tržby se dívají na návratnost investice do vývoje a větší tržby očekává až v průběhu příštího roku, kdy budou schopni lépe oslovit potenciální zákazníky.

Rozvoj díky crowdfundingu

Jako dalšího nového hráče na trhu bychom mohli označit taky projekt Malá pokladna. Stojí za ní společnost Přímá platba, které se od roku 2014 věnuje systémům pro lokální měny, takže o úplného nováčka nejde. „My nezačali kvůli EET, ale kvůli malým místním podnikům. To nás baví a pro ně existujeme. Evidence tržeb je potom logicky jeden z problémů, který lidé kolem naší firmy řeší,“ popisuje Jura Ibl.

V rámci otestování potenciálního zájmu společnost spustila crowdfunding na portálu HitHit, kde se jí podařilo nasbírat o něco víc než dvě stě tisíc korun, což byla stanovená hranice. „Nastavili jsme si jí jako ověření, že máme něco unikátního a dokážeme s tím zaujmout lidi. 300 předobjednávek – většinou od lidí, kteří v životě o HitHitu neslyšeli, to považujeme skoro za zázrak,“ říká Ibl.

Malá pokladna

Malá pokladna

Podobně jako Teeta, i jejich řešení funguje bez tiskárny. V první vlně společnost neočekává, že překročí hranici 600 podniků. V příštím toku, kdy plánuje spustit mobilní platby a vývoj aplikace pro iOS, by se ale chtěla dostat k deseti tisícům instalací.

Předělat jsme museli úplně všechno

Nováčci jsou novým větrem na trhu a poskytují konkurenční řešení pro společnosti, které pokladní a podobné systémy nabízejí delší dobu. Mezi ně patří třeba Storyous. „Měli jsme vymyšlený byznysplan a najednou do toho vstoupilo EET. Museli jsme do toho zainvestovat mnohem víc peněz, najmout úplně jiné lidi. V podstatě jsme začínali od nuly, i když jsme již v té době měli 900 zákazníků a na rozdíl od konkurence i zkušenosti. Předělat jsme museli úplně všechno,“ říká Igor Třeslín.

Jejich byznys však výrazně ovlivnila taky nová konkurence. „Dlouhodobě jsme byli jedni z nejlevnějších na trhu, dnes jsme jedni z nejdražších. Vstoupili do toho rychlokvašky, které potřebují nahnat čísla a brtuálně to zlevnily, což jsme pak museli udělat i my,“ popisuje Třeslín.

Igor Třeslín Foto: Zdeněk Říha Jr.

Igor Třeslín Foto: Zdeněk Říha Jr.

Jak dodává, čeští zákazníci jsou „fakt katastrofa“ a je jim v podstatě úplně jedno, jaké řešení si koupí. „Je fajn, že nechtějí jen kalkulačku, ale alespoň mírnou přidanou hodnotu, jinak jdou ale jen po ceně,“ říká Třeslín.

I tak ale očekávají zvýšení počtu zákazníků. Začátkem listopadu jich měli 1 500, koncem roku očekávají nárůst na dva a půl až tři tisíce. „Poptávka během listopadu bude určitě pětinásobná oproti tomu, jaká je teď. V tom peeku, tedy posledním listopadovém týdnu, bude i desetinásobná,“ očekával Třeslín před pár dny.

Příležitost expanze mimo internet

Hráčem na trhu, který pokladní systémy poskytuje již delší dobu, je taky Shoptet zaměřující se na e-shopy. „Téměř dva roky nabízíme našim klientům vedle pronájmu e-shopů také pokladní systém Shoptet Pokladna, který je unikátní v tom, že je možné spravovat e-shop a kamennou prodejnu v rámci jednoho sytému“ říká ředitel firmy Miroslav Uďan.

Jak jich ovlivní zavedení EET? „Do jisté míry pro nás znamená rychlejší expanzi mimo internet. Když jsme představovali Shoptet Pokladnu, bylo naším cílem oslovit i kamenné prodejny a pomoci jim posunout prodej o kousek dál (využití prvků z e-shopů – našeptávač doplňků k prodávanému zboží nebo věrnostní programy). EET to vše urychlilo,“ pokračuje Uďan.

Shoptet

Shoptet

Podle něj bude nové řešení pro svůj byznys v nejbližší hledat přes 200 tisíc podnikatelů, a proto očekává poměrně strmý nárůst zákazníků.

Podle aktuálnějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše ale EET pro e-shopy platit nebude a budou vyňaty. Uďan ale upozorňuje: „Je nutné si uvědomit, že pro e-shopy to neznamená úplné vyjmutí z povinnosti EET. Pokud by návrh prošel, tak budou e-shopaři stále muset evidovat veškeré hotovostní platby. Jedná se tu přibližně o třetině plateb. Všechny e-shopy, které umožňují osobní převzetí včetně hotovostní platby, musí i nadále s EET počítat. Nicméně rozhodnutí, že by online platby byly vyjmuty, vítáme.“

Zaměřujeme se na zahraničí, i tak chceme 10% podíl

Pozadu nechce zůstat ani další hráč, který poskytuje pokladní řešení dlouhodobě – i když se zaměřuje zejména na zahraniční trhy. Dotykačka je pokladní řešení, které nevzniklo primárně kvůli EET v České republice, od začátku míříme na zahraniční trhy. V souvislosti s EET jsme se ale přirozeně připravili na zvýšenou poptávku a veškeré naše kapacity (obchodní i zásobovací) jsme nastavili tak, abychom byli schopni našimi prodejními kanály odbavit stovky až tisícovku zákazníků denně,“ říká Michal Wantulok, manažer komunikace Dotykačky.

V Dotykačce zavedli i šrotovné

V Dotykačce zavedli i šrotovné

A taky míří vysoko. „V souvislosti s EET bychom na českém trhu rádi získali 10procentní podíl na trhu, to znamená desítky tisíc zákazníků. Dosavadní vývoj prodejů nasvědčuje tomu, že tento cíl je reálný,“ myslí si Wantulok.

Primární zájem však stále zůstává mimo Českou republiku. „Od počátku cílíme na celosvětové trhy, což se ukazuje jako úspěšná strategie – daří se nám zejména v Indonésii, Polsku, Německu, USA… Doposud si aplikaci Dotykačka z Google Play stáhlo 40 tisíc zákazníků. Na český trh připadá jedna čtvrtina těchto stažení,“ vysvětluje Wantulok.

Diskuze k článku