Design Sprint z ruky Jake Knappa

desing-sprint7

Když Jake Knapp přešel do Googlu, měl za sebou trpkou zkušenost s vývojem encyklopedie Encarta. Řádně se netestovaly důležité části produktu – v konkrétním případě obal krabicového softwaru, který v kamenných obchodech podstatně rozhodoval o úspěchu.

V roce 2016, o devět let později, vydává knížku o designovém procesu, který výrazně urychluje validaci důležitých obchodních otázek. Tou dobou má za sebou desítky odvedených workshopů pro prestižní startupy v rámci Google Ventures. Kniha má silné reference a bere svět útokem, Design Sprint se stává standardním nástrojem agentur, freelancerů a inovačních odděleních velkých společností. Pokud jste o procesu ještě neslyšeli – teď je k tomu dobrá příležitost.

Jednoho dne se v Jakově newsletteru objevila možnost účastnit se jeho prvního workshopu, který se s podivem nekonal v San Francisku, ale v italské Boloni. Bylo jasno, rozbíjíme prasátko, posbíráme rozkutálené mince v naději, že je tam alespoň 300 eur, rezervujeme hippie ubytování na Airbnb a můžeme vyrazit.

desing-sprint1

Z objednávkového procesu Eventbrite to vypadalo, že bude jednodenní workshop komorní záležitostí. Nebylo tomu tak. Agentuře Tangible se povedl husarský kousek, první workshop měl kouzlo exkluzivity a nad avizovaných 50 míst prodala ještě přibližně stejný počet pod pultem. Z národní události se stala mezinárodní. (wink, wink na pražské agentury)

Workshop byl jednodenní, příchod v 8.30, oficiální začátek v 9.00, opravdový v 9.30 (italská dochvilnost). Stoly byly rozdělené po šesti místech, ležely na nich Sharpie fixy, nálepky a post-its. Budeme učit praxí – průřez pětidenního procesu Design Sprintu dostaneme během jednoho dne. Jdeme na to!

Pondělí – Den mapy

Pondělí je den velkých otázek, tým se musí dekompozicí problému dostat k jasně formulované otázce.

V našem případě jsme začali u Luka – Jakova 13letého syna a CEO domnělé společnosti MagicPenny. Luke odprezentoval dlouhodobý cíl „umožnit lidem mít větší kontrolu nad úsporami“, kterého chce dosáhnout „automatickým posíláním malých částech na spořící účet na základě predikce cash-flow uživatele“.

Každý Design Sprint musí začít důležitou obchodní otázkou. Proč důležitou? Design Sprint kompletně zaplní kalendář 5 lidem po dobu 5 dní, jde tak o drahou záležitost. Nicméně, víte, co je opravdu drahé? Postavit něco, co nikdo nechce.

Proč obchodní? Protože na otázky inženýrského charakteru, cenotvorby neumí testování prototypu úplně odpovědět. Měla by se týkat vrstvy, kde se zákazník potkává s produktem (např. obal krabicového softwaru, pokud by taková věc ještě někdy v budoucnu existovala).

Skvěle, známe dlouhodobý cíl společnosti. A přichází první cvičení – sepsat důležité otázky, tzv. „Sprint Questions“, které musí být zodpovězeny, aby došlo k naplnění dlouhodobého cíle.

Jake je zastáncem techniky Note-and-vote, což znamená individuální tichou práci a rychlé skupinové rozhodnutí. Ok, chápeme – nemluvit, pracovat, hlasovat.

V našem případě hlasování vyhrává otázka: „Budou návštěvníci dostatečně důvěřovat službě MagicPenny, aby ji propojili se svým bankovním kontem a nechali ji automaticky strhávat platby?“

Další na programu je tvorba mapy. Nejtěžší, nejkrizovější, nejméně uchopitelná část Design Sprintu, místo, kde se z facilitátorů-chlapců, stávají facilitátoři-muži (pozn. facilitátor = vedoucí Design Sprintu, hlídá čas, strukturu, moderuje diskuzi.).

Fakticky jde o upravenou Journey Map, identifikují se klíčoví hráči a jejich průchod službou (lidé, kteří chtějí spořit, banky, zaregistrovaní uživatelé…). Zde jsme poznali, že jde o první Jakeův workshop, protože aktivita byla pro příliš velký chaos předčasně přerušena. Říkal to, je to těžké.

Martinův tým při tvorbě mapy

Martinův tým při tvorbě mapy

„How Might We“ neboli HMWs, se v případě zkracování Sprintu může úplně vynechat, klíčové je vytvoření Mapy a Sprint Questions.

Do téhle chvíle jsme sbírali data pro jednoznačné určení směru Design Sprintu. Máme mapu, máme Sprint Questions a opět formou nálepek volíme v mapě konkrétní část, kterou chceme řešit, a konkrétního klíčové hráče. Volba padla na lidi, kteří chtějí spořit, a moment, kdy přichází na stránku, protože ten je stěžejní pro vybudování důvěry.

V tomto kroku se přesně určuje, co se bude prototypovat v následujících čtyřech dnech. Důležitá optika při volbě oblasti je „risk&opportunity“. Mohli jsme bezpečně zvolit pro testování část, kdy je uživatel už zaregistrovaný, a řešit, jak má vypadat dashboard. Nicméně ve světle Sprint Questions je zřejmé, že důležitější části jsou někde jinde.

Mapa některého z týmů po hlasování, tj. před prototypováním.

Mapa některého z týmů po hlasování, tj. před prototypováním.

Pozorní si mohou všimnout, že není dodržen přesný sled událostí a některé části jsou vynechány, např. „Ask the experts“. Je to tak. Jak Jake sám řekl, svoji knížku považuje za bibli a u ní se také výklady různí.

desing-sprint4

Jake poukázal na části, které jsou klíčové a které lze „ohnout“ dle potřeby sprintu, či úplně vynechat.

Úterý – Den wireframů

V úterý se z pondělních slov stávají wireframy („skica webu, aplikace“). Cvičení jsou v knize popsaná, jednoduše, srozumitelně a je zbytečné je rozepisovat. Den končí v momentě, kdy před každým z týmů je vlastní tříkrokový wireframe, který konkrétním způsobem řeší zvolenou část služby.

Středa – Den storyboardu

Den, ve kterém z úterních wireframů vzniká propracovaný storyboard. Facilitátor s týmem prošel diskuzi nad jednotlivými wireframy. Pravidlem je, že se k tomu autor smí vyjádřit až úplně na konci. Hezky vyplynula na povrch důležitost wordingu, následovalo hlasování (jak jinak) a vybírání nejlepšího řešení, které poskytne kostru pro následující podobu storyboardu.

Za zmínku stojí modifikace hlasování při finální volbě řešení – měli jsme hlasovací nálepky opatřit iniciály, neztrácíte tak přehled o tom, kam jednotliví lidé směřují řešení (především decision maker) a můžete se v mezičase doptat „proč“.

Příklad toho, jak může vypadat obodovaný storyboard.

Příklad toho, jak může vypadat obodovaný storyboard.

Čtvrtek – Den prototypu

Naše imaginární řešení se mělo týkat aplikace a kdybychom měli knihou avizovaných 8 hodin, sedli bychom si za Keynote, který Jake promuje tak, až se dá těžko věřit, že v jeho důchodovém portfoliu nejsou akcie Apple Inc. Nástrojů na prototypování je však nepřeberné množství a ani méně šťastnější majitelé Windows nepřijdou zkrátka.

V našem případě měl Jake nachystané dokonce tři prototypy mobilní aplikace, které testovaly důvěru uživatele v daný prototyp.

„Při prototypování dbejte důraz na kontext, takže se nebojte do svého prototypu připravit obrazovku v iTunes, výsledky z vyhledávání nebo falešný článek. Dále dbejte zvýšenou pozornost detailům – texty, jak na sebe informace navazují, protože cílem je přiblížit se maximálně výslednému produktu a získat tak nejrelevantnější zpětnou vazbu.“

Do této podoby jsme to během Design Sprint workshopu dotáhli, poté už následovala „cooking show“.

Do této podoby jsme to během Design Sprint workshopu dotáhli, poté už následovala „cooking show“.

Pátek – Den testování

Přijdou opravdoví lidé, sednou si za stůl a dle vypracovaného scénáře prochází prototyp, kamera vše sleduje a tým v temné místnosti za zrcadlem a nebo kdekoliv jinde s napětím očekává data. Opět dobře zpracovaná část v knize. Výzva je to především pro vedoucího testování formulovat otázky tak, aby nenaváděly.

Pátek odmění tým reálnou interakcí uživatele a rozhodně by o něj neměl být ochuzen. V případě, že se cílová skupina hůře shání (šéf logistiky norské rybářské společnosti), může se testování posunout a nebo ideálně rekrutovat dlouho před Sprintem s tím, že nebude možné cílovou skupinu měnit v pondělní mapě.

V Boloni opět nebyl čas na reálné testování, v troubě bylo však připraveno hotové jídlo – několik videozáznamů z testování. Silná otázka, při které padalo mnoho použitelného, byla, „pro koho myslí, že je stránka udělána, a dle čeho tak soudí?“

Když nakonec zmínil jméno společnosti, která původní problém řešila (Digit), přišlo jedno velké „wow“. Poslední round z roku 2016 byl 22 milionů dolarů, stamilionová valuace a my jsme si zažili začátky a viděli, jak vzniká něco takového od píky.

mind-blown

Závěr

Design Sprint má skvělou dokumentaci a podpůrné nástroje (viz níže) a je tak dostupný i pro startupy, které si ho nemohou dovolit dělat s externím facilitátorem. Výhodou externích facilitátorů je především zkušenost s náročnými částmi – ano, mapo, mluvím k tobě – a v testování, které vyžaduje disciplínu a silně ovlivňuje výsledek. V Česku Design Sprint najdete například v repertoáru 2FRESH, Pábení, Etnetery.

A nezapomínejte, jak Jake sám říká: „Design sprint je proces o dělání základních designérských principů správně.“

jake-knapp

Otázka na závěr? Stojí to za peníze z prasátka? Ano, ale… je třeba Design Sprint pravidelně používat, udělat si poctivý zápis a případně pozvat Jaka Knappa do Prahy, aby udělal workshop. Těšit se na něho můžete v létě 2018. A do té chvíle vás zveme na setkání facilitátorů, které se bude konat už 19. července v Paralelní Polis. Více informací o prvním pražském Design Sprint Meetupu najdete zde.

Zdroje k Design Sprintu:

Diskuze k článku