Deník ze zákulisí JIC STARCUBE #3: Jak dostat nigerijský startup do Česka?

Máme to. Shortlist startupů, které usednou do JIC STARCUBE Space a naši mentoři do nich budou od rána do večera nalévat své byznysové know how. Přesídlit na dva měsíce skupinu nadějných podnikatelů ale není tak jednoduché, jak se zdá.

Letos jsme seskládali finální sestavu stejně jako v uplynulých letech z lokálních i zahraničních týmů. Tentokrát se do finále probojovaly projekty z Ruska, Kosova a Nigérie. Ani jedna země není v Evropské unii, což znamená složitější stěhování do moravské metropole.

S mimoevropskými týmy máme zkušenosti už z minulých let. Například vítěz JIC STARCUBE 2015 Fritz Ekwoge Ekwoge do Česka přijel z Kamerunu. Aby dostal víza, musel jet na nejbližší českou ambasádu, která je v Nigérii. Nakonec se tak tak dostal na začátek společného bootcampu.

Z pouště do sněhových závějí

Nigerijští finalisté mají ambasádu blíže než jejich kamerunský kolega. Přesto musím čelit výpadkům ve vzájemné komunikace, protože „sorry, internet wasn’t working“. A když jsou všechny podobné, někdy až nečekané a banální překážky překonány, nastává už tak trochu maminkovská práce. Týmům z teplých krajů se vyplatí zdůraznit, že přijíždí do zimy, kde teplota může hravě klesnout k mínus deseti stupňům Celsia.

Fritz Ekwoge Ekwoge, vítěz JIC STARCUBE 2015

Nejednou se nám stalo, že se například indický tým vybavil jen bundičkami do indické zimy. Jako jeden z prvních modulů akcelerátoru tak byla výprava do nákupního centra na pořádné bundy a boty. O něco veseleji na zimu reagoval jordánský tým – vůbec první mezinárodní kolo JIC STARCUBE bylo v roce 2013, a to počasí zrovna dopřávalo ladovské zimě. Facebook Jordánců se tak hemžil samými fotkami ze sněhu, kterými oslňovali své přátele usazené dva a půl tisíce kilometrů na jihovýchod.

Nejen mentoringem startupy živy jsou

Kromě networkingu, seminářů a jednotlivých konzultací (a sněhu) žijí finalisté také jídlem. Zahraniční týmy mívají na svém bucket listu tradiční českou svíčkovou a pečenou kachnu se zelím. A my samozřejmě víme, kam je na vyladěné chutě vzít. Vtipnější ale je, když cizinci zkoušejí svou národní kuchyni počesku.

Úvodní bootcamp většinou pořádáme v přírodě, kam oblíbená hipsterská bistra ještě nedorazila. Třásli jsme se napětím, až italský tým ochutná, co průměrná česká hospoda považuje za „boloňské špagety“ a „vepřové rizoto“. Obě položky si nakonec milánský tým nechal ujít – z domoviny vyrazili autem, které se jim po cestě pokazilo, a tak na program dorazili s týdenním zpožděním.

Česká republika není Mekkou pro zahraniční startupy, změny se ale dějí

Jak už jsem psala dřív, samostatnou kapitolou každoročních příprav na přijetí zahraničních týmu jsou víza. Už řadu let vedeme rozhovory s partnery o tom, že by bylo skvělé, kdyby Česká republika nabízela podnikatelská víza ušitá na míru lidem, kteří chtějí v tuzemsku založit svůj byznys, využívat lokální dodavatele, zaměstnat zdejší zaměstnance a platit tu daně, a to nejenom po dobu akcelerátoru, ale ideálně i po jeho skončení. Pokud se jedná o začínající startupy, které se chtějí zdržet nad rámec turistických schengenských víz, mají situaci obtížnou.

Součástí akcelerátoru je také JIC EXPERT DAY během kterého se týmu můžou potkat s širokou sítí expertů JIC

Konkrétní kroky pro zlepšení už stát podniká. CzechInvest ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a obchodu, vnitra, práce a sociálních věcí a zahraničí připravil Welcome Package pro investory a startupy. Snaží se zefektivnit proceduru vstupu a zaměstnávání takovým lidem ze zahraničí, kteří potřebují v krátkém čase získat potřebná povolení k tomu, aby tady mohli pracovat. Tedy i účastníkům akcelerátorů, a nejen JIC STARCUBE. Výsledkem má být stav, kdy se vyřizování víz a povolení zkrátí zhruba na polovinu dosud standardní lhůty. Projekt platí od 1. listopadu tohoto roku.

Co mi ale přidělává vrásky, je to, že se změny týkají jen zemí v bezvízovém režimu vůči Evropské unii (s výjimkou Ruska, Číny a Indie). Celkem je jich šedesát z dvou stovek existujících. Letos vybrané zahraniční týmy (s výjimkou toho ruského) v této šedesátce bohužel nejsou.

Náš ambiciózní cíl udržet tady nadějný začínající projekt, který je ochoten přesídlit do České republiky a dlouhodobě – tedy nejen po dobu akcelerátoru – tu své podnikání rozvíjet, opět naráží na překážky, se kterými se setkal už i zmiňovaný kamerunský vítěz z předloňského běhu. Legální dlouhodobý pobyt v České republice je pro něj tak obtížný, že raději zůstává v Africe, kde mu čas od času vypnou internet. Jsme tedy zvědaví, jak nové podmínky pomůžou alespoň zmíněnému ruskému týmu.

JIC STARCUBE je v Česku vůbec nejdéle fungující akcelerátor zaměřující se na startupy. V redakci Těch internetů jsme se rozhodli do devátého ročníku nahlédnout zevnitř, a proto jsme poprosili manažerku akcelerátoru Hanku Šudákovou, aby si dělala během celého běhu zápisky. Celý seriál najdete zde.

Diskuze k článku