Deník ze zákulisí JIC STARCUBE #1 aneb jak se pečou startupy? Podeváté a trochu jinak

Spousta lidí to sleduje zpovzdálí. Čas od času se ozve některý z akcelerátorů, že hledá nové startupové tváře. Pak se na chvíli zavře voda a za několik měsíců opanuje média zpráva o nadějných startupistech, kteří se akcelerovaní vydávají najít své štěstí v byznysu. Co se s nimi během celého programu děje? Jak moc má pár týdnů šanci proměnit účastníky? A kolik vrásek se zaryje do obličeje organizátorů?

JIC STARCUBE je v Česku vůbec nejdéle fungující akcelerátor zaměřující se na startupy. V redakci Těch internetů jsme se rozhodli do devátého ročníku nahlédnout zevnitř, a proto jsme poprosili manažerku akcelerátoru Hanku Šudákovou, aby si dělala během celého běhu zápisky. Přinášíme první díl.

Rok 2012: Do startupového světa vstoupilo ještě jako Skypicker Kiwi.com. A taky já

Do světa startupů jsem poprvé vkročila v krásných časech. V roce 2012 se začalo Českem šířit startupové nadšení, k brněnskému akcelerátoru přibyl v Praze StartupYard, mladí nadšení startupisté byli hladoví po akcích, kde se mohou navzájem seznámit, inspirovat a naučit se lean canvas. A v Brně se tehdy potkali v třetím běhu JIC STARCUBE Oliver Dlouhý a Lucie Brešová.

Právě do programu, kde Oliver sbíral zpětnou vazbu na svůj tehdejší nápad na vyhledávač letenek, jsem nastoupila jako organizační posila. Se startupy jsem tehdy neměla nic společného – přišla jsem z mediálního trhu a v akcelerátoru jsem měla působit jako projektová manažerka, která měla na starosti vše od hladkého průběhu programu po nadepsání výherních voucherů pro vítěze závěrečné show (ještě teď mě bodá v hrudi, když si vzpomenu, jak jsem v roce 2012 napsala omylem vítězné Reservio na druhé místo).

Hanka Šudáková, manažerka JIC STARCUBE

Dnes se píše rok 2017, Oliver má spoustu šedin, Lucie prvního potomka a společně stojí v čele nejrychleji rostoucího českého jednorožce. A já se z projekťačky, které se na diplom podařilo omylem napsat chybné umístění vítěze JIC STARCUBE Show, stala hlavou celého akcelerátoru.

To, co mě k tomu kvalifikovalo, samozřejmě nebyl krasopis. Pět let jsem byla v úzkém denním kontaktu s rozjíždějícími se startupy, postavila jsem na JIC doslova od nuly program pro podnikatele z řad úplných začátečníků jménem JIC ENTER a odkonzultovala desítky projektů. JIC STARCUBE pro mě i přesto byl srdcový projekt a když přišla nabídka se ho chopit, neváhala jsem.

Rok 2017: Ukrojili jsme jeden měsíc a přidali ŠKODA AUTO DigiLab

Minulý rok jsem se poprvé svezla lokomotivou už dobře rozjetého vlaku. Zažila jsem nejúspěšnější běh, co se zájmu startupů z celého světa týče, radovala se z každého získaného povolení k pobytu pro zahraniční projekt, rozloučila se s některými projekty, které nebyly ochotné dostatečně pracovat. Letos jsem se proto rozhodla udělat řadu věcí jinak.

Program jsme zkrátili ze tří měsíců na dva. Mimoevropské zahraniční projekty jsou závislé na schengenských vízech, která trvají jen 90 dnů, proto je lepší mít pohodlnější časový polštář na příjezd, adaptování se a pořádnou rekonvalescenci z opice ze závěrečné show, kde se projekty ukazují světu venku.

Přijmout chceme daleko méně pokročilé projekty než v minulosti. Zajímají nás slibné projekty v raných fázích, které ještě nemají platící zákazníky. Zároveň jsme připraveni věnovat se jim dlouhodobě, i po skončení akcelerátoru nabízíme řadu možností, jak můžou růst s JIC po boku.

Pokračujeme ve spolupráci s dosavadními technologickými firmami. Honeywell, Konica Minolta, Microsoft, Y Soft i AVAST (dříve jako AVG) jsou dlouhodobými partnery JIC, pracují u nich skvělí experti, společnosti mají obrovské zázemí, o kterém se startupům může jen zdát. A propojení na to vše může projektům v začátcích pomoci. Nápady z oblasti kyberbezpečnosti, internetu věcí nebo hardwaru tak mohou využít globálních sítí, vybavení nebo know-how lidí z výzkumných center zavedených technologických hráčů.

Nově k nim letos přibyla i ŠKODA AUTO DigiLAb. Automotive na rozdíl od ICT nebo třeba přesných přístrojů v Brně takovou tradici nemá, ale smart doprava bude potřebovat řadu aplikací a vychytávek, které se můžou objevit právě v akcelerátoru. Napojení na pokrokovou část de facto největšího automobilového koncernu (ano, teď mluvím za celou stáj Volkswagenu) se jim může sakra hodit.

Rok 2018: Možná přišla řada na tebe

Mezitím, co píšu tyto řádky, mi do mejlu skáčou notifikace o nových vyplněných přihláškách. Jsme uprostřed kampaně, kdy nabíráme další projekty pro rok 2018. Hledáme týmy, které jsou schopné během dvou měsíců dát svým projektům všechno a posunout je z věčných keců v hospodě do stavu, kdy mají jasný business plán, v rukou hmatatelný prototyp, kontakty na důležité hráče oboru a případně domluvenou schůzku s investorem.

Přihlášky se podávají do 31. října. Pak mě po vánoční přestávce čekají dva měsíce plné workshopů, setkání s mentory a networkingu, kdy budeme společně s kolegy řešit vše, co by mohlo pobyt budoucích potenciálních Oliverů Dlouhých v Brně zpříjemnit.

Před tím ale bude klíčové ty nejživotaschopnější projekty ze všech přihlášených správně identifikovat a vybrat. Jak se dá z online přihlášky a skypu poznat budoucí jednorožec (či pro nás ve skutečnosti daleko zajímavější králík neboli Real Actual Business Building Interesting Tech)? Na to se zaměřím příště.

Diskuze k článku