Byznys vám nefunguje? Zkuste se změnit jako Storyous: Příběh startupu, který hledal zákazníky nadvakrát

B2C byznys jim nefungoval, tak upustili od původní myšlenky a vrhli se na firmy jako zákazníky. Nezměnila se ale jedna věc, stále funguje v oblasti restaurací a gastra. Zkrátka, příběh startupu Storyous je na české poměry poněkud netradiční. Proč nastal tenhle posun a jak se firmě, která byla podpořena investicí Rockaway, v současnosti vede?

„Původní myšlenka měla být postavena na mobilních platbách. Lidé měli platit mobily a restauratér měl mít CRM s možností s nimi komunikovat,“ popisuje pro TyInternety původní plány jeden ze zakladatelů Storyous, Hynek Husník.

„Naráželi jsme ale na to, že se to špatně prodávalo, tak jsme z toho udělali pokladnu a dál se to snažili prodávat hlavně na mobilní platby,“ popisuje Husník zkušenosti. Ve snaze nabrat co nejvíce uživatelů se firma snažila vybudovat něco jako gastronomickou sociální síť.

Zájem byl však stále nízký a mobilní platby netáhly. „Tahle funkce ale postupně zamrzávala, protože lidé chtěli poklady a nechtěli mobilní platby, až tato funkce úplně zmizela,“ říká dál Husník.

Ten, podobně jako druhý zakladatel startupu David Menger, již ve Storyous nepracuje a v současné době se nejvíc věnuje společnosti Nexter.cz, kde se snaží zefektivnit trh realitních makléřů. „Dvacet procent realitních makléřů prodá průměrně jednu nemovitost měsíčně. My chceme pomocí vhodné dělby práce a technologii, aby naši makléři prodávali alespoň pět nemovitostí. Díky tomu dokážeme stlačit provizi a zároveň i zvýšit marži,“ popisuje Husník svůj nový projekt.

Pokladny jsou ještě v plenkách

Za přeorientováním byznysu Storyous stojí taky jeho současný ředitel, který do firmy přišel přibližně před rokem a půl. Jak sám říká, jedním z tehdejších největších problémů startupu byla neschopnost dostatečně dobře prodávat, což souvisí se zaměřením na zákazníky a ne na byznys.

„Dělal jsem několik B2C restauračních projektů. Dnes to nefunguje, časem to možná ale přijde. Podívejte se na Foursquare, který je v podstatě v háji, Zomato má poloviční valuaci oproti minulému roku,“ říká Igor Třeslín, ředitel Storyous, v rozhovoru pro TyInternety.

„Projekty B2C jsou hodně těžké a nikdo tomu zatím nenašel monetizaci. Ta vzniká jedině na transakci, a to je buďto rezervace, nebo donáška jídla,“ říká dál Třeslín s tím, že jejich B2C stránka nebyla téměř vůbec navštěvována a i proto ji firma opustila a začala se věnovat jen B2B řešením. „V téhle oblasti je prostor, pokladny jsou všude na světě ještě v plenkách,“ dodává.

Igor Třeslín Foto: Zdeněk Říha Jr.

Igor Třeslín Foto: Zdeněk Říha Jr.

V plusu nejsme a ani být nechceme

Storyous tak v současné době poskytuje jen pokladní systémy pro restaurace (i když několik jednotlivých klientů má taky mimo gastrobyznys), kterých je v současnosti přibližně 1 500 a přinášejí tržby kolem tří milionů korun měsíčně. Tato čísla se však rapidně mění – startup těží ze zavádění EET (od 1. 12.) a očekává nárůst zákazníků na 2 500 až 3 000 koncem tohoto roku.

Zisková ale firma není. „Na to, abychom byli ziskoví, to nestačí. Platíme marže za hardware, mnoho peněz nás stojí rozjezd podnikání v Polsku,“ vysvětluje Třeslín s tím, že nemalé částky musí platit za seniorní tým lidí, které startup nabral, aby dokázal nástup EET plně využít.

Ztrátovost však Storyous nevadí. „V plusu nejsme, nějaký pátek ani nebudeme a my ho vlastně ani nechceme. Chceme růst, a to i geograficky,“ říká Třeslín, který svou energii kromě náběhu na systém EET věnuje taky expanzi do Polska, která se oproti původním plánům úplně nepovedla.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Naivní nápady

Záměr rozšířit svůj byznys za východní hranice země startup oznámil koncem minulého roku. Start byl však pomalejší, než se původně plánovalo. „Podcenili jsme produktovou stránku a zároveň je tam zásah státu. Těžko se získávají nové podniky, protože musíte mít fiskální tiskárnu, která stojí 15 tisíc korun,“ vysvětluje Třeslín.

Aby své expanzi startup pomohl, vznikl i nápad, že tyto fiskální tiskárny bude od svých klientů odkupovat a pak prodávat dál. To ale nejde, všechny jsou nastaveny jen na jedno IČO a proto jsou po odkupu bezcenné. Podobných „naivních nápadů“ plynoucích z nedostatečné znalosti prostředí bylo podle Třeslína několik, což nástup expanze ještě prodloužilo.

Zákazníků v Polsku tak má Storyous jen několik jednotek až nižší desítky, byznys se však pomalu začíná rozbíhat. V plánu je, podobně jako v Česku, získávat sto až dvě stovky podniků měsíčně, a to i když jde, co do počtu obyvatelů, o čtyřikrát větší zemi.

„Říká se, že Polsko je čtyřnásobný trh, podle mě je maximálně dvojnásobný. Je to větší země, tedy víc roztříštěná a podnik někde na vesnici není naše cílovka. Je tam menší počet restaurací než u nás, což je pro nás ten nejpodstatnější faktor,“ říká Třeslín.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Nejsme klasický unicorn startup

I když se byznys v Polsku jen rozbíhá, Třeslín již teď uvažuje nad dalšími zeměmi, kam expandovat. „Dnes nám určitě jako zajímavý trh přijde Turecko, díváme se i na jiné země. Zatím je ale předčasné říkat, kam půjdeme, nejdřív potřebujeme uspět tady, v Polsku a pak můžeme jít někam dál,“ popisuje. Dodává však, že další země by měla přibýt do konce příštího roku.

Na poměry startupů jde možná o pomalejší růst, v konečném důsledku by však měl být stabilnější. „Nejsme klasický unicorn startup, který lze jednoduše škálovat. Máme mnoho legislativních bariér, sales není jednoduchý… Na druhou stranu, když se tam jednou dostaneme, tak už tam prostě jsme. Asi nikdy nebudeme Slack, ale budeme zajímavá firma, která bude mít hodně stabilní zázemí. Pokud přijde nějaký nový Slack, tak ten starý skončí, zatímco u nás to půjde změnit těžko,“ říká Třeslín.

Co považuje za svůj největší úspěch? „To nevím… Asi ještě nic, ještě jsme nic nedokázali,“ říká Třeslín se smíchem, pak ale zvážní. „Podstatným krokem bylo, že jsme měli koule na to jít do Polska. I když to mnoho lidí neguje. Řada firem se na to neodváží. Je nás tady 60, již teď máme obrovské zkušenosti, a ty se jednou budou České republice hodit. Ať ti lidi budou v téhle nebo jiné firmě, startupová komunita to v budoucnu ocení.“

Diskuze k článku