Byzance: Průkopník řešení IoT skládá hardware jako lego

byzance

Trh internetu věcí (IoT) rychle roste a v horizontu deseti let se může dostat na 11 bilionů dolarů. Část z toho se snaží pro sebe získat startup Byzance vyvíjející nástroje pro vývoj a správu těchto řešení. Zatím svoje produkty nabízel zákazníkům zdarma, avšak výroba začíná v lednu a do roka chce milionové měsíční tržby. 

Byzance prý vidí IoT jinak, než většina dalších startupů, a úplně jinak, než velké firmy. Netradiční řešení pojímá i v rámci svého fungování – komunitu vývojářů hledá už na středních školách.

Saháme na železo

Co ale vlastně dělá? „Byzance je průmyslový startup vyvíjející nástroje pro vývoj a dlouhodobou správu internetu věcí, co je pro většinu firem těžko uchopitelné. Snažíme se našim zákazníkům odstraňovat bariéry,“ popisuje Tomáš Záruba, zakladatel a šéf Byzance, v rozhovoru pro TyInternety.

Kanceláře Byzance nacházející se dvě minuty chůze od pražského Hlavního nádraží jsou poměrně netradiční. Navíc na startupové poměry relativně reprezentativní. Jako dekorace na stěnách visí různé hardwarové prototypy a čipy, mezi nimi taky fotky týmu nebo třeba fotka Tomáše Záruby, když pitchoval na naší konferenci Startup & Smartup Summit. Prezentace byla úspěšná a pitch v kategorii Smart Cities firma vyhrála.

Pro lepší představu, co dělají, používá Záruba otázku. Zeptejte se sami sebe – kolik znáte programátorů? A kolik znáte programátorů, kteří si umí sáhnout na železo? „Dostáváme se k problému, že lidí, kteří umí pracovat s internetem věcí až k hardwaru, je málo, jejich cena permanentně roste a těch vývojářů nepřibývá,“ vysvětluje.

Na bojler stačí 30 řádků kódu, my přidáme dalších 10 tisíc

Své vlastní koncové řešení Byzance nevyvíjí – zaměřuje se jen na oblast „od cloudu dolů,“ tedy na správné fungování hardwaru a služeb kolem něj pro jeho správu a bezpečnost. Protože každá firma má vlastní potřeby, hardware vyvíjí jako stavebnici. Přirovnat se dá k Legu – zákazník si pak vybere potřebné součásti a poskládá individuální řešení (nebo požádá o pomoc přímo Byzance). Může to být deska ovládající myčku, boiler, chytré žaluzie nebo třeba celé smart city. Nespornou výhodou je naprostá otevřenost a veškerý hardware pod svobodnou licencí.

„Jsme B2B partner, takže konkrétní realizátor zakázky, který chce třeba osvětlovat Prahu, oslovuje nás a my mu dodáme technologii. On má nápad, má know-how jak osvětlení řešit, má kapacity instalovat to do lamp, a tak dále. My ne. Ale máme tu technologii,“ říká Záruba.

Tomáš Záruba; Foto: Zdeněk Říha Jr.

Tomáš Záruba; Foto: Zdeněk Říha Jr.

Díky jednoduchosti jejich produktu firmy nepotřebují celý tým drahých a kvalitních programátorů, stačí jim i jen jeden. Uvádí přitom příklad českého výrobce boilerů se 40 zaměstnanci, který chtěl vyřešit IoT, aby mohl konkurovat německé firmě s násobně vyšším rozpočtem.

„Na naprogramování chytrého bojleru přitom stačí 30 řádků kódu. Zapnout, vypnout, nastavit teplotu. To je to, co děláme. Řekneme firmám, aby se zaměřili na programování toho, co jim vydělává peníze. My pak k těm 30 řádkům přidáme našich deset tisíc a v cloudu to zkombinujeme,“ vysvětluje Záruba.

IoT řeší všichni, ale vymýšlejí kolo

Nápad založit na tomhle řešení byznys vznikl loni ve Švýcarsku, při zakázce na stavbu satelitních měst pro rotující vysoký management. Developer potřeboval městečko a domy automatizovat, umožnit je ovládat a připravovat na dálku.

„Neměli systém, který by jim vyhovoval, proto oslovili mě a během tří měsíců jsem vypracoval audit, jak by to mělo fungovat, co to musí splňovat, jaké dodavatele zvolit. Dospěl jsem k tomu, že s navrhovaným rozpočtem, zhruba dva miliony eur, je to nerealizovatelné. Je to spousta peněz, ale těžko by se to zvládalo,“ popisuje Záruba.

Tehdy si uvědomil, že všechny firmy řešící, jak podobná řešení budou fungovat, „vymýšlejí kolo“. „Všichni se snaží dostat data do hardwaru, odsud do cloudu, zašifrovat to… Tak vznikl Byzance,“ dodává Záruba.

Kvůli finanční náročnosti našel byznys angela, který poskytl kapitál potřebný na rozběh, v následujících měsících zároveň firma získá venture kapitál na další rozvoj. A i když se samotná výroba hardwaru spouští příští měsíc v Číně, již teď má Byzance domluvenou franšízu na švýcarský trh – s firmou, díky které si Záruba nutnost tohoto řešení uvědomil – a další je v jednání v Rusku.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Pro giganty jsme bezvýznamná firma, což je dobře

Obchodní plán je, jak už to u startupů bývá, opět netradiční – na svůj hardware neplánuje přidávat žádnou marži (která se kvůli pokrytí nákladů na vývoj běžně v oboru pohybuje na úrovni 200 až 400 procent). Místo toho je cílem Byzance mít dlouhodobý příjem ze správy hardwaru, a to i cizích výrobců. Internet věcí chápe jako službu, nikoliv jako křemík. Za každý kus hardwaru připojený k internetu si hodlá účtovat několik centů měsíčně.

„Chtěli jsme oslovovat zejména malé a střední firmy, ozývají se ale ty největší. Zjistili jsme, že ten problém mají všichni. Všichni vědí, že IoT bude skvělý byznys, mají skvělé nápady, ale nikdo ho neumí dělat a nemá nastavené procesy,“ vnímá Záruba.

Podle jeho slov jsou jediným startupem, který v tomhle oboru podniká a konkuruje zavedeným gigantům jako Siemens, AVB, nebo Schneider Electrics, a nebojí se jich. „Jejich flexibilita nebo doba reakce je extrémně pomalá. Pro ně jsme bezvýznamná firma, což je jedině dobře a vůbec se nebojím jít v zakázkách proti nim, protože máme dobré řešení a o hardwaru přemýšlíme úplně jinak,“ říká.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Nejdůležitější odlišení: Hardware jako služba

Na kterých trzích se s giganty může potkat? Díky legislativě nejprve půjde o Evropskou unii, dalšími jsou pak Kanada, s ní spojené Spojené státy a Rusko. A očekávání jsou velká. Zatím sice Byzance své klienty neoslovoval na komerční bázi, hardware a služby dostávají výměnou za intenzivní spolupráci a PR.

Příjem ale plánuje generovat v nejbližších třech měsících, koncem příštího roku se mají (podle plánu) tržby dostat na úroveň 30 tisíc eur měsíčně. „Výhodou je, že nejsme vázání na prodeje, ale na množství připojených prvků. Hardware jako služba, to je naše nejdůležitější odlišení od ostatních,“ říká Záruba.

Pro jednotlivé zákazníky je totiž nemyslitelné, aby řešili třeba propojení s komunikačními standardy. Například mezi Google asistentkou a vaším kávovarem. A pokud velký hráč jako Google nebo Microsoft představí nový, Byzance se o to postará v rámci měsíčních poplatků – je totiž jedno, jestli je na jeho službu připojených zařízení deset nebo deset tisíc.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Univerzity jsou byrokratické, spolupracujeme se střední školou

Na dodržení takových plánů však startupu nebude stačit současný tým o velikosti deseti lidí. Proto se například inspiroval dalším úspěšným českým projektem. „Chceme si získat komunitu českých vývojářů, rádi bychom pro ně vyráběli hardware zdarma, aby si to mohli zkoušet. A zkusit podobný model, jako využívá Turris Omnia, nastiňuje Záruba.

Zároveň ale řeší propojení byznysu a škol. Paradoxně – i když je většina týmu z pražského ČVUT – ne s vysokými školami. „Zkoušeli jsme to v první fázi, ale bylo to byrokraticky náročné. Univerzity jsou stát a těžko se ohýbají nebo motivují, aby spolupracovali se startupem,“ říká Záruba.

Jiné zkušenosti však mají se střední školou, kterou Záruba (a taky většina týmu) vystudoval. Konkrétně jde o Střední průmyslovou školu elektrotechnickou na Ječné ulici v Praze. „Rozhodli jsme se spolupracovat s nimi. Vytvořil jsem program stáží pro středoškolské studenty, abychom je mohli učit programovat,“ popisuje Záruba.

Na téhle škole se se složitou byrokracií, jako v případě vysokých škol, prý nesetkali. A vidí opravdový zájem. „Když přijdu já z praxe a vysvětlím jim, co děláme, ty kluky opravdu nadchnu. Jsou nadšení, schopni pracovat stejným tempem jako my a za tři měsíce z nich máme skvělé, nadšené vývojáře,“ říká.

Zároveň je ale chce motivovat, aby šli studovat vysoké školy. Aby to nevzdávali, i když mají příjem. „Vůbec se nebojím zavolat jejich mamince a říct jí, držte je na škole, já je tady nenechám víc jak dva dny v týdnu a každý den zkontroluji jejich úkoly,“ dodává Záruba s úsměvem.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Trh IoT má potenciál na 11 biliard dolarů za deset let

Spolupráci by ale rád rozšířil a zintenzivnil – aby přímo on nebo jeho kolegové chodili na školu učit během odpoledne nebo víkendů programování. V budoucnu počítá taky s výstavbou laboratoria, kde by měli studenti k dispozici hardware. „Tenhle hardware v podstatě nikdo nemůže pokazit, je odolný vůči vývojáři. Má recovery režimy, vždy se nějak vzpamatuje,“ doplňuje Záruba.

Jak sám říká, zatím má ale jen jedny ruce a proto spolupráci s dalšími školami vidí až v horizontu dvou let, kdy již ve firmě bude mít víc jak dvě stě zaměstnanců. Plány jsou tedy opravdu velké.

Jen pro ujasnění – McKinsey čekává, že do roku 2025 stoupne roční obrat na trhu IoT na 4 až 11 bilionů dolarů. Není to chyba, nemyslíme miliony ani miliardy; jde o milion milionů, tedy 11 000 000 000 000 dolarů. A i když Byzance získá jen desetinu procenta z toho, půjde o hezkou částku.

Diskuze k článku