Byt i kariéru v korporaci vyměnil za startupy. Tak vznikl CreativeDock

„Vždycky mě přitahovaly příběhy lidí, kteří tím, co vytvořili, změnili životy lidí k lepšímu. Radim Jančura, Richard Branson, Zbyněk Frolík… K úspěšným podnikatelům, jako jsou oni, vlastně trpím romantickým obdivem. No a taky jsem chtěl vydělat hromadu peněz, abych měl volnost dělat projekty, které si vysním, což ve velké, už rozjeté firmě, dost dobře nejde,“ popisuje poměrně obvyklou diagnózu Martin Pejša.

Navíc tehdy „jel na jedné vlně“ s několika dalšími kolegy z Vodafone a vzájemně se inspirovali. Celkem jich do CreativeDocku prakticky ze dne na den odešlo šest. Chtěli zažít něco jiného, než co poskytuje zajetá organizace, a byli ochotní trochu riskovat s vědomím, že když to nevyjde, nějakou slušnou práci najdou vždycky.

„Co jsem tomu obětoval? Vydělával jsem dost peněz, takže vzít to, co bylo na účtě, prodat byt a téměř vše vložit do firmy, zase taková oběť nebyla. Lidi kolem mě si často mysleli, že jsem zešílel, a ptali se mě, proč jsem obětoval slibnou kariéru, kde další krok měla být pozice v boardu. Já jsem ale chtěl zažít úplně jiné situace, a kdyby podnikání nevyšlo, budu alespoň o zkušenost bohatší. Takže pocit nějakých významných obětí nemám,“ konstatuje.

Konzultační inkubátor?

Přestože projektu mnozí prorokovali krátkodobě rychlý konec, zatím vytrvale roste, byť se ve střednědobém výhledu stále drží hlavně jednoduchého cíle – nezkrachovat. Dlouhodobým cílem CreativeDocku je být místem, kam se budou obracet lidé, kteří chtějí pracovat na startupech, ale na svůj vlastní si ještě netroufnou, nebo jim zatím chybí vlastní nápad. A také místem, kam lidé půjdou, když už nápad mají, ale neví, jak dostat produkt k zákazníkům, nebo jim chybí peníze. A hlavní cíl? Postavit alespoň jeden opravdu mezinárodní startup.

CreativeDock je tak poměrně zvláštním úkazem v rámci českého startup ekosystému, jehož se cítí být součástí (na počátku ostatně tým seděl v TechSquare). Na jedné straně s ohledem na historii zakladatelů stále vydělává peníze i konzultační činností v oblasti salesu, marketingu a inovací pro velké a střední firmy, na druhé investuje vydělané peníze do stavby a provozování nových projektů. Zatím je jich šest a patří mezi ně Thesinglecase.comRádce pro vaši nemovitost nebo xPaper.

Mají už své zákazníky, některé i investory, a díky svým kontaktům navíc CreativeDock podporované projekty dokáží úspěšně „prodat“ i korporacím – dvě ze tří zmíněných služeb už využívá i Raiffeisenbank. Přesto ale začátky nebyly nijak snadné a pravdou je, že konzultační činnost je důležitá prostě i proto, že bez ní by nebylo dost peněz na to ostatní.

„Narazil jsem na náš zvyk práce na obřích projektech. Když jsme odešli z Vodafone, běhali jsme několik měsíců po investorech s projektem za stovky milionů korun, aniž bychom vlastně pořádně otestovali, jestli se to zákazníkům líbí. Cokoliv, co bylo za desítky milionů, nám přišlo malé. Dnes jsme úplně jinde, investujeme nejdřív desítky a stovky tisíc a pár měsíců času na otestování na trhu, než se rozhodneme do projektů opravdu jít. V tomto případě nám zkušenosti z korporace a krásné životopisy moc nepomohly,“ přiznává Pejša.

Startupy a korporace, mějte se rádi!

Velkou příležitost vidí v podpoře startupů od lidí z korporátního světa ve formě smart money. On i jeho kolegové kolem sebe mají známé, kteří si nemůžou dovolit vyměnit svoji práci za nejistý startup, ale rádi by se zapojili. Vydělávají víc, než kolik spotřebují, hypotéky mají pokryté, děti na školách, ale chybí jim příležitost každý měsíc třeba 30 tisíc ze mzdy vložit do startupu, kterému věří a můžou mu pomoci i svými kontakty nebo know-how.

„Bylo by skvělé tyto lidi vtáhnout do hry. Taky by se mohly chytit za nos velké korporace a začít se rozhlížet po opravdových inovacích. Jinak se ušetří k smrti. Stále je menšina těch, které se nebojí inovovat a najímat na tuhle práci externisty. Které pochopily, že mají silné zázemí, ale flexibilitu dělat nové věci mohou lehce získat ve spolupráci s malými firmami kolem nich,“ dodává.

Cílů má tedy CreativeDock víc než dost. Edukovat velké korporace a pomáhat jim s inovacemi, propojovat je se startupy a postarat se o úspěch co největšího počtu vlastních projektů, které dá dohromady s „lidmi z ulice“. Spojka obou světů tu určitě chyběla, nápad to není špatný a odvaha opustit komfortní zónu a riskovat se cení. No, tak uvidíme.