Šlerka: Kde zastydl český internet a naše sociální sítě

import-slerka-kde-zastydl-cesky-internet-a-nase-socialni-site.jpg

Vedoucí vývoje Ataxo Interactive Josef Šlerka, který byl hostem Net Clubu, ve svém přístupu kombinuje znalost vývoje internetu a zároveň běžného vyjadřování v češtině. Témata se proto točila okolo internetu a analýzy tweetů a dalších zmínek na něm.

Internet je tu uzavřený a nepohyblivý

Na českém internetu je na takovou analýzu prostor, i když proti tomu někteří analytici namítají, že tu nejde shromáždit dostatek dat. Přesto na něm jdou vysledovat zajímavé souvislosti – například mezi tweety o určitém filmu a jeho návštěvností. Pokud se zmínka o filmu rozšiřuje po českém internetu, nejspíš skutečně bude úspěšný. Stejně tak funguje silný vztah mezi tím, jaké výrazy se tweetují a jaké vyhledávají na internetu. Čím víc tweetování, tím víc vyhledávání i naopak.

Problémem tuzemské internetové sféry ale je to, že je příliš uzavřená, takže se na ní může i jen zkopírovaná služba stát úspěšnou a její tvůrce (nebo spíš kopírující) stejně tak. Na internetu se tu pohybuje jen málo vlivných lidí a spousta z nich přitom zůstala v přístupu tam, kde před několika lety začala. Nechtějí riskovat žádný problém, který by jim novinky mohly přinést. To brzdí celý český internet.

Jedním z příkladů takového typu „zastydnutí“ může být i přístup českého giganta, internetové společnosti Seznam.cz (zde je na místě, abychom vzpomněli omluvu Josefa Šlerky generálnímu partnerovi akce). Ve své pozici si Seznam mohl dovolit soustředit se i na vlastní sociální síť. „Nikdy jsem nepochopil, proč segment opustil… a nemusel,“ dodal Josef Šlerka. Podle něj si z konzervativního přístupu alespoň nakonec udělal strategii, které se dál drží.

Právě nepohyblivý český internet ale může být i výhodou. To, že tu funguje místní silný konkurent Googlu světový vyhledávač nutí, aby na zdejší trh nezapomínal a uváděl tu novinky (což potvrzuje i nebývale početný tým Googlu u nás na poměry podobně velkých zemí).

Sociální sítě v Česku? Nemají všechny šanci

Český internet má poměrně dlouhou diskusní historii. Během deseti let se ale podařilo diskuse přesunout z mnohých fór do míst, která jsou specifická hlavně tím, že na nich všichni mají svou identitu – ideálně skutečnou. Facebook hlásá, že spojuje lidi, naopak tu ale znamená zploštění komunikační struktury a tedy její zjednodušení.

Z hlediska společnosti ale podle Šlerky není Facebook velký civilizační pokrok. Zajímavější je to, jakým způsobem se stává platformou a přestává být webovou stránkou. Ukazuje se, že dnes sociální prostředí prorůstá napříč různými zařízeními – chytré mobilní telefony stírají rozdíl mezi přístroji a přístupy. Právě tato sociální síť je v České republice nadprůměrně populární, zatímco Twitteru se tu nijak zvlášť nedaří. Šlerka to vysvětluje tím, že se Twitter nedostal do takové pozice jako Facebook: poměrně rychle bylo vyloženě slušností na něm být. Všichni okolo na něm byli také.

Určitou roli v rozdílu mezi těmito dvěma sítěmi zřejmě hraje to, že v českém prostředí nejsou lidé zvyklí pracovat s tak silným omezením, jako je 140 znaků. „Tady je Twitter vnímán trošku jako geekovská zábava. Asi by se to dalo zvrátit, kdyby se část zábavního průmyslu rozhodla tweetovat.. Musely by to ale být jen celebrity určitého typu. Třeba Václav Moravec by nepomohl, Leoš Mareš ano,“ dodal Šlerka.

Posluchačský versus aktivní mód

Ne všechny společnosti jsou na sociálních sítích aktivní. Řečník je zjednodušeně rozdělil do dvou skupin, které označil jako posluchačský a aktivní mód. Většinu firem zařadil do první skupiny. Podle něj tu totiž existuje mezi společnostmi určitý strach, že se proti nim může jejich publikum snadno spojit. A to už od slavné aféry s vejci pro Paroubka. To je pro české firmy nejsilnější motiv, proč se neúčastnit.

Druhým nejčastějším módem u nás je určitá forma zákaznického servisu. Příkladem je společnost Telefónica O2. Na jejích sociálních stránkách zaměstnanci hlavně odpovídají zákazníkům na dotazy. „Z našeho pohledu to vypadá poněkud podivně,“ dodal Šlerka. V době, kdy se tu desítky či stovky firem živí strategiemi na sociálních sítích a internet je plný návodů, jak na nich zaujmout, je to výrazný odklon. Těmto firmám to ale zatím funguje.

Společnosti si také uvědomují další místa, kde promlouvat k zákazníkům, o kterých se tolik nemluví. V Česku je stále velký zájem o diskusní fóra, která zkrátka nejsou dost „in“. Ať už jde o emimino.cz, babynet.cz či další jim podobná. Z pohledu internetových odborníků vypadají směšně, pro bankovní společnost nebo mobilního operátora ale patří mezi nejzásadnější. „Maminky tam opravdu řeší poplatky a srovnávají své tarify.“

Čím se tedy lidé zabývají a co si přeposílají, ať už na jakémkoliv webu? Ze setkání vyplynulo, že možná trochu překvapivě hlavně seriózní články. Oproti těm bulvárním se o ně možná lidé zajímají kratší dobu, zato intenzivněji. Je tedy zbytečné snažit se zaujmout za každou cenu – lidé zkrátka sdílejí informace, které můžou být důležité i pro ostatní.