Jak na LinkedIn: Rady nejznámějšího českého lovce

linkedin

LinkedIn díky obrovskému množství uživatelů nabízí databázi, na kterou HR společnosti můžou jen těžko dosáhnout. Mít přístup do sítě ale není tržní výhoda, upozorňuje Kadlec. Tu získáte až ve chvíli, kdy síť dokážete správně využít. Ne každý to totiž umí a české společnosti jsou navíc za těmi zahraničními trochu pozadu. „Když jsme spolupracovali s velkou personální agenturou, ona našla ve svých databázích jen 25 procent toho, co my přes LinkedIn,“ konstatuje Kadlec.

Tipy a triky pro personalisty

Na LinkedIn najdete lidi, kteří třeba nemají v prvotním plánu změnit práci, ale přesto můžou zajímavou pracovní nabídku přijmout. Když tedy najdete ty správné. Jak zajistit, že dosáhnete i na ty, které většina dalších lovců opomíjí? V první řadě přemýšlejte o slovech, která hledáte. Ne všichni totiž vyplňují profil tak, jak by to udělali v životopise. Výborným příkladem je IT obor. Hledáte softwarového odborníka? Pokud přemýšlíte jako konkurenti, hledáte jen klíčová slova „software tester“.

Svůj zásah ale významně rozšíříte, když doplníte i další, a že je jich řada: software tester, sw tester, qa engineer, quality assurance engineer, verification engineer…

V každém hledání samozřejmě nějaké lidi vždy vynecháte. Ale nevynechávejte zbytečně ty, kteří napsali něco špatně – i kdyby to mělo být například jméno zaměstnavatele. Třeba v tu chvíli jen spěchali a v rychlosti a nepozornosti odpovídali na pozvánku na LinkedIn. Přitom lze snadno najít o stovky nebo celosvětově o tisíce kandidátů víc.

Hledáte-li například někoho z Deloitte nebo PriceWaterhouseCoopers, hledejte i: Deloite, Delloite, Delloitte, Price Waterhouse Coopers, PwC, PriceWaterhouse Coopers…

Myslete na to, že LinkedIn nemění a nedoplňuje při hledání koncovky slov (na rozdíl třeba od Googlu), takže když chcete kohokoliv z bankovního sektoru, hledejte kromě slova „banka“ třeba „bank“ i „bankovní“. Tvůrčím možnostem se meze nekladou.

Pokud víte, jak s ním zacházet, stačí vám v současnosti základní profil, který je zdarma. Ten placený je samozřejmě komfortnější, ale ani základní vám nezabrání efektivně hledat zaměstnance.  S ním sice vidíte jenom stovku výsledků, ale snadno tento počet můžete významně rozšířit až na 600. Když vám počet výsledků nestačí, můžete totiž vždycky proskenovat výsledky přes Google. Například hledáte-li českého key account manažera, zkuste následující, pro LinkedIn skoro „podvratný“ postup:

Do Googlu zadejte: site:cz.linkedin.com „key account manager“ Praha OR „Czech Republic“ OR  „Česká republika“ (a podobné varianty, dobře funguje i bez určení místa).

Nechce vás LinkedIn pustit na profil, který byste si rádi prohlédli? Využívejte chyby, které síť zatím nechává a prohlížejte si profily lidí i bez prémiového účtu. Stačí vědět ID, číslo, které má každý uživatel jedinečné a které zjistíte z příkazového řádku, když se snažíte na profil dostat. Pak je třeba jen číslo dosadit do kouzelné formulky:

 www.linkedin.com/pymk/pcard?mid=“číslo ID“

Samozřejmě, každou aktualizací se situace může změnit. Ale zmíněné triky fungují už roky a podle Kadlece o nich LinkedIn zákonitě musí vědět, jen nemá potřebu s nimi něco dělat.

Rady pro uživatele

I v Česku platí to, že kvalitní (nebo alespoň podle oborů žádaní) kandidáti získávají díky LinkedIn třeba i několik pracovních nabídek týdně. Jak se mezi ně dostat? Lze udělat něco pro to, aby personalisté našli právě vás? Podle Kadlece mají v tuzemsku recruiteři ještě velké rezervy, takže je třeba jít jim naproti.

Z výše uvedeného vyplývá, že je třeba vyplňovat profil pozorně, bez chyb a překlepů. Zmíněné rady totiž řada recruiterů nezná, nevnímá nebo má dojem, že kandidát s překlepem v profilu je automaticky špatný kandidát.

Ověřte si, jaký je nejobvyklejší název vaší pozice. Nebo zkuste vpašovat názvů rovnou několik. Nikdy si nemůžete být jistí, podle čeho vás personalisté můžou hledat.

Vyplňujte v profilu co nejvíc informací. Tedy kromě současného zaměstnáni i ta minulá, školy, schopnosti, jazyky i fotografii. Prostě všechno, co vám síť nabízí. Čím silnější (tedy plnější) máte profil, tím častěji se objevuje ve výsledcích vyhledávání na předních pozicích. Když už si někdo nedá dost práce hledat víc kandidátů, budete jen mezi pár vyvolenými.

Pokud snad takové tendence máte, zapomeňte na snahu se odlišit. Pravda je, že na LinkedIn tvořivostí nebo přístupem asi příliš nezaujmete. Alespoň ne headhuntery.

„Personalistům samozřejmě jde o to, aby ulovili co nejvíce lidí. Jejich kvality se prověřují až poté,“ říká Kadlec. Počítají totiž s takzvaným pasivním kandidátem. Jak uvedl Kadlec v HR News, takový kandidát vyloženě aktivně nehledá novou pracovní pozici, ale je otevřen změnám. Na síti je jich asi 80 procent a lze je dělit na tzv. Tiptoers (zvažují změnu pozice), Explorers (nezvažují změnu, ale jsou jí otevřeni) a Super Passive (jsou spokojeni na své pozici a nezvažují změnu). O tyto kandidáty se vede na pracovním trhu mezi společnostmi skrytá válka.

Samozřejmostí je rozšiřovat síť kontaktů. Jedinou výjimkou jsou naopak lovci hlav, kteří by rozšířením sítě kontaktů mohli zbytečně nabídnout své spojení vlastní konkurenci. Pokud se nechcete stát personalistou a lovit na síti, není moc důvodů, proč současného, bývalého nebo i budoucího kolegu nepřijmout. Nebo sami nevyzvat.

Sám Kadlec má zhruba 6 tisíc spojení prvního stupně. Jak říká, stal se odborníkem na LinkedIn „přes noc“, když napsal knihu People as Merchandise, dnes doporučovanou mnohými odborníky. Chcete-li se dozvědět víc, zkuste se podívat na jeho LinkedIn profil linkedin.com/in/josefkadlec, na linrea.com nebo linrea.cz.