Facebook řeší, co se stane s vaším profilem, až tu nebudete. Soukromí nadevše, ale není to jednoduché

To téma je z pochopitelných důvodů obecně stále spíše tabu. Co se však děje s „online odkazem“ těch, kteří již mezi námi nejsou, řeší dnes a denně mnoho internetových služeb. A nakonec by to alespoň zčásti měli řešit také uživatelé, byť se to celé může zdát jakkoliv vzdálené. Co se například děje po smrti s vaším účtem na Facebooku?

„Tyto otázky – jak zvážit zájmy pozůstalých, jak zjistit přání zesnulého a jak ochránit soukromí třetích stran – jsou jedny z nejtěžších, s nimiž jsme se setkali, a stále nemáme všechny odpovědi,“ píše na blogu Facebooku v sekci „Těžké otázky“ Monika Bickertová, ředitelka globální politiky populární sociální sítě. A že to, co by se mělo s online identitou zesnulého, rozhodně těžká otázka je.

Právě vyvážení třech výše zmíněných záležitostí je nesmírně důležité. Jde především o to, co si přeje sám zesnulý, pokud tuto otázku vůbec nějakým způsobem řeší. Pak případně přichází na řadu pozůstalí, jimž mohl dát zesnulý alespoň částečný přístup ke svému účtu. V principu – pokud není stanoveno jinak – se ale Facebook snaží profily zesnulých uchovávat přesně tak, jak je zachovali sami uživatelé.

Internet jako bezedná studnice vzpomínek

Když ztratíte někoho blízkého, může se stát internet, a konkrétně zejména Facebook a další sociální sítě, velmi nepříjemným místem, kde na vás může daný nebožtík kdykoliv vyskočit. Ať už je to někdo z rodiny, manželka, přítel, kolega, zkrátka kdokoliv.

„Když přijdou lidé na Facebook poté, co někoho ztratí, chceme, aby se cítili komfortně, bez bolesti, což je důvod, proč jsme přestali posílat připomínky narozenin, jakmile víme, že někdo zemřel, a proč se snažíme, aby nás mohli rodinní příslušníci co nejsnadněji kontaktovat,“ vysvětluje za Facebook Monika Bickertová, jež sama kvůli rakovině ztratila manžela a ví, o čem mluví.

Není to ale jen o narozeninových přáních. Na Facebooku nám neustále vyskakují různé vzpomínky na méně či více vzdálené zážitky, tu a tam vás někdo označí na fotce a vy si tak zkrátka vaší ztrátu opět připomenete, byť o to třeba vůbec nestojíte. Ale to už je trochu jiné téma, týkající se posmrtného odkazu na internetu obecněji.

Ať o svém online osudu rozhodne zesnulý

Co Facebook v případě, když se dozví o úmrtí svého uživatele, provede automaticky, je nápis „Vzpomínáme“ nad jménem. V tu chvíli pak každý, kdo si daný profil zobrazí, ví, že se jedná o vzpomínkové místo. Co se pak děje s takovým účtem dál, je už obvykle rozdílné. Záleží na tom, zda na to zesnulý například pomyslel v závěti, případně zda následný postup nenastavil rovnou na sociální síti.

Facebook svým uživatelům umožňuje, aby si sami nastavili, co se s jejich profilem po smrti stane. Jedna varianta je, že si můžete nechat celý profil trvale smazat. Druhá možnost je pověření kontaktní osoby, která v případě vašeho úmrtí získá částečný přístup ke správě vašeho profilu.

„Tento člověk bude moct třeba připínat příspěvky na vaši Timeline, odpovídat na nové žádosti o přátelství a aktualizovat váš profilový obrázek. Vaším jménem ale nebude moct přidávat příspěvky a ani nezobrazí vaše zprávy,“ popisuje Facebook, ale upozorňuje, že daná osoba nebude mít v žádném případě kompletní přístup, jako kdyby měla jméno a heslo. To je klíčové zejména s ohledem na soukromé zprávy.

Soukromí nadevše

Facebook musí (a chce) v takových nešťastných případech řešit také soukromí třetích stran. Pokud například rodiče ztratí svého potomka kvůli sebevraždě, je pochopitelné, že by rádi nahlédli do jeho zpráv, aby mohli zkusit zjistit příčinu takového činu. Umožnit matce či otci nahlédnout by se mohlo zdát logické, jenže Facebook tu musí řešit také druhou stranu.

„Musíme také zvážit, že lidé, kteří si s tím synem posílali zprávy, pravděpodobně očekávali, že tyto zprávy zůstanou soukromou záležitostí,“ vysvětluje další stránku věci Bickertová. I kdyby v některých případech chtěl Facebook udělat výjimku, často se do cesty postaví zákony, chránící soukromí uživatelů. Nutno však podotknout, že zákony se mohou v různých zemích lišit. Právní předpisy obecně ale zatím obvykle nejsou připravené právě na to, jak po smrti nakládat s online profily v různých službách.

Proto se Facebook maximálně snaží, aby nepříjemné záležitosti spojené s úmrtím blízkého vyřešil k co možná největší spokojenosti všech zainteresovaných, přestože to nikdy nemůže být úplně optimální.

„Přes veškeré naše snahy respektovat přání těch, kteří odešli, a těch, kteří je přežili, stále narážíme na složité situace, v nichž nakonec některé lidi zklameme,“ přiznává Bickertová. Přesto jsou snahy Facebooku potřebné. Jelikož se na internetu a konkrétně Facebooku nachází stále větší procento celosvětového populace, mělo by se toto téma řešit stále více. Záleží na něm.

Už jste přemýšleli, co bude s vaším online odkazem, až tu nebudete?

Diskuze k článku