Dětské sociální sítě. Existují, Facebook ale láká

Otázka vlivu médií na děti je stále živá. V březnu jsme informovali o výsledcích výzkumu, podle nějž dnešní předškoláci tráví s médii skoro jedenáct hodin denně. I další výzkumy potvrdily, že současné děti konzumují nějaký druh média podstatnou část doby, kdy jsou vzhůru. Skoro všechnu pozornost přitom získávají digitální média, včetně televize.

Dětských uživatelů přibývá, nejvíc táhne Facebook

Podle dubnových zjištění Evropské komise má profil na nějaké sociální síti 52 procent českých dětí ve věku 9 až 12 let, v celoevropském průměru je to 38 procent. Mezi dospívajícími ve věku 13 až 16 let pak toto číslo dosahuje u nás 90 procent, v evropském průměru 77 procent. Podle této statistiky patří české děti k nejaktivnějším uživatelům v celé Evropě.

Spolu s všeobecným rostoucím počtem dětských uživatelů sociálních sítí se samozřejmě začal rozšiřovat i celý trh. Jednou z plnohodnotných dětských obdob Facebooku se stal před rokem Kidswirl. Na bývalé stránce této služby se dnes dozvíme už jen suché oznámení „Kidswirl byl zrušen“. Jasný důkaz, že konkurence je velká.

Zatímco na Kidswirlu měly účet i dvouleté děti, další sítě už volí jako optimální věk rozmezí od šesti či osmi let. K těm nejznámějším patří Togetherville, který v únoru koupila společnost Disney. O náklonost dětí dále bojují sítě ScuttlePad, Giant Hello, Skid-e-kids, What´s What, Imbee či Everloop. Pokud byste si nějakou z nich chtěli vybrat třeba pro své děti, můžete se o jednotlivých službách dozvíte v tematických článcích na NPR, Mashable nebo Social Times.

V květnu zveřejnila společnost Consumer Reports výsledky dalšího výzkumu. Vyšlo najevo, že sedm a půl milionu facebokoových uživatelů je mladších 13 let, což je přitom Facebookem požadovaná věková hranice. Celým pěti milionům z nich je deset let a méně. Vysoká čísla potvrzují i údaje společnosti AVG z letošního června – podle nich je na Facebooku 13 procent dětí ve věku od 6 do 9 let.

Výše zmíněné statistiky nasvědčují tomu, že navzdory existenci sociálních sítí určených speciálně pro děti Facebook táhne i naše nejmladší.

Debata o rizicích je stále živá

Stále dokola se diskutuje o negativních vlivech, které sociální média na své dětské či dospívající uživatele mají. Od horších studijních výsledků přes častější užívání návykových látek až po riziko online šikany. Právě poslední zmíněnou online šikanu už podle kanadského národního centra pro prevenci kriminality zažilo přes 40 procent všech dospívajících s přístupem k internetu.

Tomuto negativnímu trendu se rozhodl postavit i samotný Facebook, který přišel s kampaní „Stop Bullying: Speak Up“. Kampaň, do níž se v červenci zapojila i společnost Time Warner, se má postupně rozšířit všemi hlavními médii včetně televize nebo internetu.

Osvětové kampaně pro děti pořádají i další známé firmy, na jaře to byla například společnost Facemoods specializující se na smajlíky pro Facebook. Protože jsou jejími klienty především ti nejmladší, snaží se je originálním videem inspirovaným pohádkou o Karkulce upozornit na rizika přijetí žádosti o přátelství od neznámého člověka.

Možností online ochrany dětí přibývá

Právě základní bezpečnost dětských uživatelů je nejpalčivější otázkou. Mnohé výzkumy totiž ukázaly, že děti si neuvědomují související rizika a online sdílejí i ty nejosobnější údaje. Již zmíněný výzkum Evropské komise přinesl v tomto směru zajímavá data k zamyšlení.

Čtvrtina dotázaných dětských uživatelů ve věku od 9 do 16 let má svůj profil nastavený jako veřejný a celá pětina z nich zde uvádí i svůj telefon a adresu. Větší tendenci k nastavení profilu jako veřejného mají přitom děti od 9 do 12 let než jejich starší vrstevníci. Ve skupině dětí ve věku 11 až 12 let uvedlo jen 56 procent, že vědí, jak změnit bezpečnostní nastavení. Z tohoto pohledu dává věková hranice na Facebooku docela dobrý smysl (i když někomu by nepomohla ani v padesáti).

Přestože existují jednoduché nástroje, které rodičům umožní dohled nad online aktivitami jejich potomků, pořád se objevují výzkumy varující před jejich laxností. Aktivity dětí na internetu i na mobilu pohlídá například služba SafetyWeb. O něco méně kontroverzní než vysoce invazivní SafetyWeb je pak například SocialShield, který slibuje ohlídat jakékoli dětské projevy online napříč všemi sociálními sítěmi při zachování jejich soukromí.

Komplexní facebookový dohled rodičům vícero dětí pak nabízí služba Minor Monitor. Z jednoho účtu mají přehled o aktivitách až čtyř potomků. Minor Monitor umí mimo jiné zjišťovat věk přátel sledovaných dětí.

Jak je na tom Facebook

Kapitolou samou pro sebe je sociální síť Facebook. Během loňského roku jsme mohli sledovat vášnivou debatu okolo bezpečnostního tlačítka pro děti a náctileté. To Facebook zavést nejprve vehementně odmítal, po intenzivním nátlaku nejrůznějších organizací a úřadů, mimo jiné i slavného Scotland Yardu, tísňové tlačítko přeci jen uvolnil.

Nejrůznější bezpečnostní opatření pro mladé uživatele nebo jejich rodiče, která Facebook pravidelně rozšiřuje, jsou rozhodně na místě. I přes politiku této sociální sítě akceptovat pouze uživatele starší třinácti let jsou zde miliony uživatelů fakticky mladších než vyžadují pavidla. Přitom podle údaje z března odhalí a zablokují správci sociální sítě každý den přes 20 tisíc uživatelů do třinácti let.

Zrovna teď musí Facebook řešit žalobu muže ze Severního Irska pro nedostatečné prosazování této politiky. Muž totiž odhalil, že jeho dvanáctiletá dcera umístila na svůj profil sexuálně explicitní fotky. Podobné případy jsou důvodem, proč například Kalifornie zvažuje novelu zákona, která by umožnila rodičům přístup k facebookovému účtu jejich dětí.

Možným řešením pro sociální síť, která všechny černé dětské pasažéry jen těžko vychytá, může být úplné zrušení věkové hranice. Za to začal v květnu brojit sám spoluzakladatel Mark Zuckerberg, podobné opatření by si ale vyžádalo ještě spoustu změn.