Smart chtějí být i česká města, do konce příštího roku jich přibude deset

smart_city_intel

Česko ve srovnání se zbytkem světa v oblasti inteligentních měst dlouhou dobu zaostávalo, myslí si poradenská firma Grant Thornton International. Trend se ale mění a do konce roku 2017 přibude deset nových měst s inteligentními prvky. Nebude se jednat pouze o velkoměsta.

„Trendy v oblasti takzvaných inteligentních měst sledujeme dlouhodobě. Ukazuje se, že záleží především na starostovi, a tak i vesnice mohou v uvažování o budoucnosti velmi rychle předskočit velké aglomerace,“ myslí si David PirnerGrant Thornton.

Jeho slova dokazují i průkopníci. V České republice je ním třeba třicetitisícový Písek, který jako jedno z prvních měst vytvořilo ucelenou koncepci, jak se změnit na smart city. Se zaváděním nových technologií začal Písek ve školách a jen na vytápění tak díky nim ušetřil za první půlrok 2,5 milionu korun. Momentálně buduje novou světelnou infrastrukturu. Podobně i českomoravský Pacov – chválí si elektromobilitu a chce vybudovat první veřejnou dobíjecí stanici.

Celkově se podle odhadů v Česku nachází přibližně deset měst s inteligentními prvky. Písek a Pacov následuje třeba Brno, Třinec, Ostrava nebo Plzeň. Kompletně inteligentní město jako takové můžeme v tuzemsku očekávat do patnácti let.

4 kroky, jak se stát inteligentním městem (nebo vesnicí)

Grent Thornton vypracoval čtyři základní kroky, jak se stát inteligentním městem či vesnicí a zároveň přivést ke svým občanům investice velkých firem pro zajištění rychlejšího rozvoje.

Dlouhodobá koncepce. Je třeba stanovit dlouhodobou koncepci, která obsáhne veškeré aspekty městského života (energetika, doprava, parkování, bydlení, bezpečnost, vzdělání, atd.). Každé město je svým způsobem jedinečné a každé potřebuje řešit jiné priority a tomu musí odpovídat i samotná koncepce.

Stanovit vizi. Vypracovat koncepci, potažmo strategii realizace. Obvyklý problém bývá v komplexní strategii, integrované plánovaní a propojování už existujících řešení do celkového konceptu města pro zajištění co největší přidané hodnoty.

Zaměřit se na kvalitu života. Do indexu životní kvality se započítává např. kupní síla, bezpečnost, zdravotní péče, životní náklady, poměr nákladů na nemovitost a příjmů, doprava, znečištění a klimatické podmínky. Jedním z cílů by tedy mělo být zvyšování kvality života pomocí zavádění „chytrých řešení“ a tím se stát atraktivnějším městem pro život. Vše výše uvedené může v důsledku znamenat atraktivnější prostředí pro investory a tím i rychlejší rozvoj města.

Naplňovat dlouhodobou koncepci. Problematika inteligentního města je běh na dlouhou trať. Jen stanovení cílů a přesný plán může trvat několik let. Realizace není omezena volebním obdobím, a proto je třeba obecný konsenzus, aby nedocházelo k obratům ve strategii z důvodu změny politické reprezentace, které by zamezily naplnění původních cílů.

Zaostávat nechce ani hlavní město, proto v dubnu představilo iniciativu Smart Prague zastřešující plány v oblasti smart city do roku 2030. Praha chce hlavně propojit a koordinovat projekty soukromých investorů a plánuje toho hodně – třeba chytré popelnice, inteligentní osvětlení nebo kompletní e-styk s úřady. Rozjíždí se i chytrá doprava.

„Klíč je v ucelené koncepci, která nebude zahrnovat jen technologie, ale bude město řešit systémově jako celek. Cílem je pomoci celkovému hospodářskému růstu měst a kvalitě života v nich. Využití moderních technologií musí být jen technických prostředkem k dosažení hospodářských cílů, nikoliv cílem samotným,“ komentuje Pirner a nepřímo odkazuje na neúspěšné pokusy měst, které chtěly být chytřejší.

smart praha

„Termín smart city zatím není nikde pevně definován. Rozhodně ale nejde jen o technologie. Daleko větší důraz by měl být kladen na uvažování o budoucnosti města obecně,“ vysvětluje dále Pirner.

Jako příklady využití technologií pak uvádí třeba mobilní aplikace, které dokáží navést řidiče na volné místo a ušetří jim tak až třetinu času stráveného hledáním. Kamery monitorují život ve městě pro zajištění většího bezpečí. Odpadky se mění v plyn a ten se mění v čistou energii. Svítí se ledkovým osvětlením a plánujeme se i chytrý městský bazén.

Nárůst počtu chytrých měst je ale daleko víc než jen nadšenecká vize. Třeba Česká spořitelna nedávno spustila iniciativu, v rámci které „pomáhá městům a firmám připravovat a financovat inovativní projekty, které dělají z měst lepší a moderní místa k životu“. Podobně se o chytrá města zajímá třeba i ČSOB. Ze strany finančních institucí jde totiž o zatím prázdný prostor, kde se podílet na financování. A firmy z jiných oblastí v nich můžou najít zajímavou finanční příležitost.

Diskuze k článku