Chytré město je hlavně o chytrých myšlenkách, ne jen o technologiích, říká místostarosta Kolína Michael Kašpar

Pracovat v České republice s termínem smart city je pořád vcelku složité. Mnoho lidí neví, co si pod chytrým městem představit, a tak podle toho často vypadá i realizace ze strany měst a obcí. Přesto jsou u nás světlé výjimky, které se snaží ukázat, že chytrá řešení mají smysl a fungují. Na jednu takovou jsme se jeli podívat do středočeského Kolína.

Právě Kolín lze v České republice za chytré město označit, přestože i tady jsou zatím na začátku cesty. Problém je, že u nás chybí jakékoliv modelové město nebo alespoň místo, kde by se mohly možnosti a technologie sumarizovat. A následně je pak třeba na základě nějaké jednotné platformy implementovat. Proto pro mnohé představuje vzor právě Kolín, který je v mnoha oblastech průkopníkem.

To s sebou pochopitelně nese výhody i rizika, ale podle místostarosty Michaela Kašpara, s nímž jsme si o chytrém Kolínu povídali, to má smysl. Ve třicetitisícovém městě na řece Labi mají chytré parkování, vlastní mobilní aplikaci a zapojili dokonce i žáky základních škol.

Michael Kašpar, místostarosta Kolína

Pane místostarosto, Kolín se zmiňuje jako jedno z mála chytrých měst u nás, respektive jako to, které chytré prvky aktivně zkouší a nasazuje. Kdo vlastně v Kolíně tuto oblasti řídí?

Jsem to já. Konkrétní určená osoba nám chybí, proto to dělám já, ale myslím si, že bych se o to i já jako místostarosta měl zajímat. Dílčí opatření, jako jsou technická implementace, pochopitelně v mé agendě nejsou, ale měl bych se zabývat tím, jaké město bude a jakým směrem se bude dál ubírat. Dnes je to navíc hodně o nastavení toho, čím se naopak město zabývat nebude. Nabídek od různých firem dostáváme opravdu hodně. Všechno, co je dnes smart, je in, a tak se vám to firmy snaží prodat. Minimálně polovina věcí je ale podle mě k ničemu, takže je důležité, aby u toho byl někdo nahoře, kdo o tom rozhodne.

V Kolíně je zásadní, že mnoho věcí máme v České republice jako první, testujeme je pilotně, což s sebou nese pozitiva, ale také rizika. Není vždy úplně jednoduché identifikovat něco, co by mělo pomáhat. Když to pak nezafunguje, rychle se vám to vrátí, jak ze strany občanů, tak od opozice. Je to zkrátka vždy trochu risk, a tak musí být člověk vnitřně stoprocentně přesvědčen, že to, co dělá, má smysl a přinese to pro občany reálné benefity. Na druhou stranu, když jste první, máte příležitost domluvit s partnery o něco výhodnější podmínky. Když se to pak celé povede, sklidíte úspěch.

Jak dlouho máte v Kolíně chytré prvky a technologie nasazené?

Pokud do toho budeme počítat také naší mobilní aplikaci Kolín v mobilu (dostupná pro Android a iOS), která je rozhodně součástí celého našeho konceptu chytrého města, tak ta funguje asi tři a půl roku. Na ostatních prvcích pracujeme a také je nasazujeme zhruba poslední dva roky. Naše mobilní aplikace je důležitá, protože to není jen turistická záležitost, ale reálně slouží i našim občanům. Ti se přes ni mohou propojit přímo na konkrétního úředníka, mohou se tam napojit na portál Lepší místo, kam snadno nahrají poničenou lavičku nebo jakoukoliv jinou závadu či problém, na který ve městě narazí.

Občan pak vždy má reálnou odezvu, jak ho město danou věc řeší. My jsme v tomto ohledu asi před dvěma lety oficiálně zahrnuli do pracovní náplně našich úředníků, že se musí podněty z Lepšího místa zabývat. Denně nám chodí několik desítek podnětů, které se vždy rozřadí mezi jednotlivé úředníky a ti pak jednají. To je důležité, protože občan pak vidí, jak město funguje, ví, za co utrácíme peníze.

Když se řekne chytré město, co to pro vás vlastně znamená?

Pro mě je chytré město nejen o využití technologií, ale o využití chytrých řešení obecně. Řešíme například využití nějakých big dat, abychom mohli efektivně rozmístit odpadkové koše na základě toho, jak se lidé po městě pohybují. Chceme mít dostatek košů, kde je potřeba, a naopak je zbytečné, aby byly někde navíc. Za mě je to tedy vlastně jakékoliv opatření, které nemusí být technologicky chytré, ale je chytře vymyšlené. Proto raději používám pojem chytrý než smart. Podle mě ne všechno, co je smart, musí být chytré.

To je zajímavá myšlenka a je pravda, že smart city je dnes především buzzword, který už spoustu lidí dráždí, jen ho slyší. Reálně si pod tím mnozí neumí nic představit. Navíc když se pak Praha zmůže jen na chytrou lavičku, je to těžké…

Nabídek chytrých laviček jsme tu také měli několik. Já jim ale pořád vysvětluji, že je sice hezké, že má ta lavička solární nabíječku a Wi-Fi, ale proč bych za ní měl platit 250 tisíc? Tomu nerozumím. Nevidím v tom další přidanou hodnotu, než že si sednu na lavičku a dobiju si telefon. V Kolíně máme na náměstí, v parku a dalších místech, kde to má smysl, bezplatnou městskou Wi-Fi a k tomu nepotřebuji žádnou chytrou lavičku za čtvrt milionu. Taková lavička mi přijde samoúčelná.

K vaší mobilní aplikaci jste postupně začali přidávat další chytré technologie a funkce. Pracujete aktuálně s nějakými čtyřmi nosnými pilíři, kde dává smysl je navzájem propojit. Pracujete na nějaké integrační platformě, nebo jak to řešíte?

Taková integrační platforma je zatím ve fázi myšlenky, ale rozhodně si uvědomujeme, že je to nutnost, takže k tomu směřujeme. Nechceme tu mít několik separátních systémů, ale je to všechno otázka peněz. V rámci aktuálních finančních možností je nějakým naším modulem právě ta mobilní aplikace, ale do budoucna vymýšlíme integrační software, protože bez něj to celé nebude fungovat.

Do naší aplikace stále přidáváme další funkce, například právě Lepší místo. Není to žádná naprogramovaná integrace, jde jen o odkaz na portál, ale v rámci našich možností dává smysl minimálně takto propojovat to, co funguje. Budeme přidávat napojení na naší aplikaci pro parkování (Smart4City), která už také funguje samostatně, a do budoucna mám pro příští nebo přespříští rok ještě větší myšlenku. Rádi bychom do aplikace integrovali platební bránu, aby si přes ni mohli občané vyřizovat věci, kvůli kterým dnes musí na úřad. Týká se to placení poplatků za odpad, pokut a dalších plateb. Přijde mi ve 21. století zbytečné, abych musel chodit na úřad jen v pondělí nebo ve středu, kdy jsou úřední hodiny. Díky mobilní aplikaci budete moci zaplatit v úterý nebo v sobotu večer při sledování televize.

V tomto ohledu je škoda, že česká vláda tu žádnou takovou myšlenku e-governmentu a podobných řešení nepodporuje, a tak si je musíme vytvářet sami. Ale dává nám to smysl, tak se snažíme. Kdyby si to obce nemusely řešit lokálně každá zvlášť, bylo by to významně levnější a také by to šlo jednodušeji propojit, ale zatím to tak není.

Jedna z věcí, kterou v Kolíně neustále zlepšujete, je parkování. Jaká chytrá řešení najdeme v této oblasti?

Jednak je to placení parkovného po celém Kolíně mobilní aplikací. Stačí ji zapnout, GPS zaměří, kde parkujete, a jen kartou zaplatíte. Díky tomu si také můžete parkování bez problémů prodloužit na dálku, aplikace vás na končící lhůtu sama upozorní. Mně už dnes navíc přijde trochu archaické i placení přes SMS, proto jsme možnost možnost platit mobilní aplikací zajistili všude. Zároveň do automatů přidáváme terminály pro platby kartou, ale stále tu budou lidé, kteří budou platit klasicky mincemi, takže rušit je zatím určitě neplánujeme. Máme na to každopádně dobrou odezvu, i proto služby neustále rozšiřujeme o další a další parkoviště.

Navíc to celé budujeme jako otevřený systém, do něhož se zapojují také firmy a další subjekty, které tam přidávají vlastní plochy a parkoviště, takže vás aplikace pak navede skutečně na nejbližší volné místo. Na některých parkovištích máme v každém místě senzorový puk, jinde, zejména u velkých parkovišť, to řešíme dvěma bránami, které měří počet volných míst. Opět je to o penězích. Dvě brány vás vyjdou na šedesát tisíc korun a dál nic neřešíte. Jeden puk stojí čtyři tisíce.

Další pilíř vašeho chytrého města představuje odpadové hospodářství. To je vcelku hodně diskutované, i proto, že se řeší, zda to dokáže reálně šetřit náklady. Jak to funguje v Kolíně?

U nás je to složitější, protože na samotnou optimalizaci tras prakticky nemáme vliv. Bohužel jsme zdědili naprosto neuvěřitelnou a nevýhodnou pětadvacetiletou smlouvu se společností AVE, takže toto by byla otázka spíše na ně, protože to reálně řídit mohou oni.Obecně je to tak, že nyní čekáme na první reálné výsledky, co se týče optimalizace tratí i třeba počtu kontejnerů. Pro obyvatele je zajímavé, že se mohou podívat, jak je zaplněný kontejner nebo kdy je další vývoz, ale za mě je nejdůležitější, že díky tomu systému můžeme zajistit lepší úklid kolem kontejnerů. To totiž ne vždy funguje. Teď si ale můžeme vyhledat, kdy měl být kontejner vyvezen, proč není vyvezen a použít to jako páku na dodavatele.

Zároveň je to dobrý nástroj pro odhalení, řekněme, černých skládek do kontejnerů. Když jsou místa, která jsou prázdná, ale najednou se třeba každou středu ráno během dvaceti minut zcela zaplní, je to podezřelé. V Kolíně jsme kvůli tomu dokonce instalovali několik fotopastí, protože některé firmy nebo živnostníci nebyli ochotní platit za další popelnici. Maximální využití tohoto chytrého odpadového hospodářství si tedy dokážu představit především ve městech s vlastními technickými službami. My jsme tu částečně závislí na dodavateli.

Nakonec je tu asi nejzajímavější věc – Kolínská chytrá klíčenka. Vy jste s ní, možná trochu překvapivě, začali u dětí na základních školách. Co jim chytrá klíčenka poskytuje?

U dětí začínáme, protože máme na základní škole progresivního pana ředitele, který těmto technologiím fandí. Když jsme se bavili s Mastercard a Paynovatio, což jsou naši hlavní partneři v této oblasti, řešili jsme, jakým způsobem vytvořit nějakou městskou kartu či kartu občana. Nakonec jsme došli k tomu, že to bude až druhá fáze a že bude zajímavé začít právě na školách. Chtěli jsme, aby taková karta, respektive klíčenka měla multifunkcionalitu. Žák si s ní může otevřít vchod, kolárnu, může s ní jít na oběd, zaplatit v autobuse. Právě jízdenka na MHD pro mě byla zásadní podmínka, bez které to nešlo. Můžete si na klíčenku nahrát třeba časovou jízdenku nebo s ní jednorázově zaplatit.

Zároveň jsme klíčenku vytvořili tak, aby fungovala jako předplacená karta, na kterou mohou rodičem svým dětem nabít peníze. U našich smluvních partnerů, kterých se přidává stále více, pak mohou děti s touto klíčenkou nakupovat. Ať jde o knihkupectví, papírnictví nebo pekárnu před školou, rodiče vždy mají kontrolu, za co jejich dítě utrácí. Výhoda je v tom, že u sebe děti nenosí hotové peníze, a když náhodou klíčenkou ztratí, lze přes internet okamžitě zablokovat. Základní myšlenka ale každopádně byla, aby byla jediná karta, která půjde použít všude. Ne že budete mít jednu kartu do kina, druhou do bazénu a tak dále. Pochopitelně to ale není nic povinného, žáci ji využívat nemusí.

Jak je to v případě takové klíčenky s implementací? Není to problém z hlediska nákladů? Na odemykání dveří čipem přeci jen není každá škola připravená.

To jsme samozřejmě řešili. Školy sice většinou připravené nejsou, ale na druhou stranu to není finančně tolik náročné. V jedné kolínské škole, kam chodí 400 až 450 dětí, stálo kompletní nasazení včetně hardwarového a softwarového řešení 250 tisíc korun. To sice není málo, ale vzhledem k tomu, že bude systém fungovat dalších X let, to pro zřizovatele není zas tolik. Celé je to víceméně skládačka a když máte dobré vybavení, jde kolikrát jen o softwarové řešení a úpravy, které ani nejsou nákladné.

Pokud bychom se bavili o nákladech na samotnou kartu, ty jsou minimální. Snažili jsme se to celé minimalizovat i z toho důvodu, abychom nedopadli jako Praha s Opencard. Pokud žák klíčenku využívá jen na odemykání a vstupy, je zcela zdarma. V případě, že využívá i platební funkci, bude stát služba devět korun měsíčně. Spolupracujeme na tom s ČSOB, ale zároveň máme podmínku, že zapojené obchody musejí při platbě naší klíčenkou nabídnout nějaké zvýhodnění. Například knihkupectví nabízí desetiprocentní slevu, takže se těch devět korun vrátí prakticky hned při prvním nákupu. Bylo naším cílem, aby byl celý projekt dlouhodobě udržitelný, což jednoznačně je. Navíc je to celé stavebnice, takže lze jednoduše a za minimální náklady rozšiřovat a měnit.

Aktuálně je přístup k té kartě možný z webu, ale pracujeme na tom, aby si rodiče mohli prohlížet historii nákupů a další i z mobilní aplikace. Z mého pohledu je to šikovné i v tom, že když dítě někde potřebuje zaplatit a nemá u sebe peníze, může mu rodič přes internet na tu klíčenku okamžitě poslat peníze. Navíc chceme do budoucna vedle této klíčenky nabízet kartu také v gumových náramcích na ruku. Ty děti ztratí ještě hůře a bude tam možná i nějaká personifikace. Cenově to vyjde nastejno.

Napadá mě, zda by to celé nemohlo fungovat také jako šikovný nástroj při výuce nějaké finanční gramotnosti právě na základních školách…

Nejste sám, kdo tu myšlenku má. I my jsme chtěli, aby to mělo nějakou další přidanou hodnotu. Máme skvělou spolupráci s Mastercard, kterou nadále rozšiřujeme. Máme navíc dalšího partnera, která se zabývá různými programy pro finanční gramotnost, a máme domluvu, že by v příštím roce začal na školách kurzy finanční gramotnosti dělat.

Kolik žáků aktuálně klíčenku využívá?

Karta je v provozu od září a máme asi 900 žáků ze dvou škol. Aktuálně probíhá posuzování ostatních škol, jejich hardwaru a vyčíslení nákladů na přípravu systému. Chtěli bychom klíčenku v příštím roce dostat na všechny školy, protože už teď máme četné dotazy od rodičů, kteří se ptají, když už ta možnost bude také na jejich škole. Celé to funguje velmi dobře.

Dalším krokem by tedy mělo být rozšíření této klíčenky mezi všechny občany, kteří by ji mohli využívat obdobným způsobem?

Ano, takový je plán, a je ve své podstatě vlastně velmi primitivní. Ta technologie je tak otevřená, že je velmi jednoduché se zapojit. Jde to prakticky s jakoukoliv platební kartou, stačí se jen někde zaregistrovat. Pro obchodníky to zase znamená jen softwarovou úpravu v terminálu. Nyní ale chceme pokrýt všechny školy, v další fázi se pak budeme bavit o kartě občana a nakonec bychom rádi nabídli možnost bezkontaktních plateb prakticky všude po městě. Pracovně tomu říkáme „Kolín cashless city“. Zároveň v tom vidím velký potenciál také u seniorů, kteří mají podobně jako žáci mnoho benefitů, které by mohli využívat opět v rámci jediné karty.

Diskuze k článku