Vojtěch Benda (ČNB): PSD2 otevírá možnosti i bankám, pro Česko ale takový zlom není

Už příští rok musí banky otevřít svá data o zákaznících taky třetím stranám, které o to požádají. Nová legislativa PSD2 tak může změnit fungování nejen celého bankovního sektoru, ale především širšího fintechu. A jak na takovou velkou akci pohlíží samotný regulátor, tedy Česká národní banka?

„Myslím si, že z hlediska českého trhu nebude inovace až tak viditelná nebo zásadní. Hlavní přínos bude spočívat hlavně v tom, že se do tohoto byznysu mohou zapojit i banky, které tím pádem budou moci nabízet nové služby,“ říká Vojtěch Benda, člen Bankovní rady – nejvyššího řídícího orgánu ČNB.

Jak to v současnosti s přípravami na novou legislativu vypadá, jaký je postoj bank, co se na bankovním trhu změní nebo jak přesně budou regulovány třetí strany? I o tom jsme se s Bendou bavili v rozhovoru pro TyInternety.

Co to vůbec PSD2 je? Jde o legislativu Evropské unie, která má vstoupit v platnost v lednu přístího roku.

„Má mnoho částí, nás především zajímá ta o bankách, které musejí otevřít svá data o zákaznících. Řečeno přesněji, když zákazník vysloví souhlas, banka musí zpřístupnit jeho bankovní údaje třetí straně. V konečném důsledku to bude znamenat to, že klient může svůj účet ovládat skrz nebankovní aplikaci,“ popsal v rozhovoru Martin Pejša, který založil a vede Creative Dock.

Některým bankám se příchod nové konkurence úplně nehodí a některé z nich bojují, aby legislativa zásadní změny nepřinesla. V konečném důsledku mohou kvůli aktivitám Facebooku či Googlu skončit jen jako poskytovatelé infrastruktury.

Vojtěch Benda

Vojtěch Benda

ČEKÁME NA EVROPU

Legislativa PSD2 vstupuje do platnosti v lednu 2018, Česká národní banka v rámci ní působí jako regulátor. Je připravena?

Evropská směrnice PSD2 byla do národního práva přenesena prostřednictvím nového zákona o platebním styku (ZPS2). Předpokládané nabytí platnosti ZPS2 je 13. ledna 2018. Řadu technických detailů, především standardy pro bezpečný způsob komunikace bank s tzv. třetími stranami, ale budou pro všechny státy EU řešit předpisy připravované EBA [Evropský orgán pro bankovnictví – pozn. redakce]. Tyto standardy by měly být účinné nejdříve na podzim 2018.

Prioritou ČNB je, aby byly vyjasněny detaily směrnice, hlavně zajištění bezpečnosti poskytovatelů a uživatelů platebních služeb. Konkrétně jde zejména o to, podle jakých ustanovení se bude postupovat v roce 2018, kdy by již směrnice měla být transponována do národních legislativ a kdy budou mít třetí strany přístup k bankovním účtům. Zároveň však ještě nebude účinný prováděcí evropský předpis k PSD2, tzn. regulační technické normy EBA o tzv. silné autentizaci uživatelů platebních služeb a bezpečné komunikaci mezi jejich poskytovateli, tedy mezi bankami a třetími stranami

Kdy očekáváte, že to bude připravené? Třeba Peter Polák nám v rozhovoru řekl, že banky na PSD2 připravené nejsou, ale ani nemohou být, protože stále čekají na konečnou podobu legislativy.

ČNB vede s bankovním sektorem spíš technické konzultace ohledně praktických aspektů, týkajících se konkrétně standardizace komunikace tuzemských bank s třetími stranami. Tuzemské banky zároveň paralelně vedou jednání a konzultace ohledně předpisů s EBA, která je panevropským regulátorem. Tu nejsme schopni ovlivňovat, a protože je to evropská regulace, musí se vyřešit na evropské úrovni.

Jak ve všeobecnosti vnímáte postoj bank k PSD2? Některé z této legislativy kvůli příchodu nové konkurence nadšené nejsou, v konečném důsledku je to může ohrozit.

BANKY MUSEJÍ HRÁT TŘEBA I HEZČÍM ROZHRANÍM

Chápu obavy bank, musí se vyřešit otázky bezpečnosti dat a jejich užívání. Navíc se kvůli PSD2 otevírá bankám možnost další konkurence, což se jim samozřejmě líbit nemusí. Může to však představovat určitý komfort pro konečného uživatele. Ten bude moci v rámci jedné internetové platformy snadněji porovnávat produkty a nabídky jednotlivých bank. Banky si tudíž nebudou konkurovat jen úrokovými sazbami a poplatky, ale taky uživatelskou přívětivostí svých rozhraní a přidanou hodnotou svého internetového bankovnictví.

Důležitý aspekt, který si určitě uvědomují také banky, je to, že se jim tím otevírá možnost vstupu do tohoto segmentu, protože dosud neměly možnost a oprávnění takovéto služby nabízet. Platební platformy si tedy budou moci otvírat i banky – a právě to by měl být pozitivní aspekt PSD2, který by jim měl kompenzovat pro ně nepříjemné stránky této legislativy.

Jakým způsobem připravujete regulaci třetích stran, které budou požadovat přístup k bankovním datům? Chystá se třeba regulace v podobě licencí nebo minimální jmění?

Od PSD2 se obecně očekává stanovení jasných pravidel pro podnikání třetích stran, které v současnosti není nijak upraveno nebo specifikováno a přináší řadu rizik, a to jak v nakládání s údaji, tak v oblasti jejich bezpečnosti.

Zároveň ČNB očekává narovnání podmínek. To znamená, že služby třetích stran, které dosud mohly poskytovat jen nebankovní společnosti, budou moci poskytovat i samotné banky. Třetí strany budou součástí obezřetnostního dohledu a budou mít povinnost uzavřít pojištění profesní odpovědnosti.

Co konkrétně toto pojištění znamená?

Zatím nejsou stanovená přesná pravidla, bude se to řešit v rámci prováděcích předpisů, které přijdou na řadu v průběhu nadcházejících měsíců. Předpokládám, že by tyto třetí strany měly mít podobný režim jako jiné subjekty na finančním trhu, které podléhají dozoru. Nejde o bránění nebo omezování vstupu na trh.  Hlavní je zajistit, aby se bezpečně nakládalo s daty klientů, kterými budou zprostředkovatelé služeb disponovat.

Jaké dopady očekáváte, že bude mít PSD2 na bankovní sektor?

Myslím si, že z hlediska českého trhu nebude inovace až tak viditelná nebo zásadní. Hlavní přínos bude spočívat hlavně v tom, že se do tohoto byznysu mohou zapojit i banky, které tím pádem budou moci nabízet nové služby. V rámci jednoho rozhraní tak bude moci spotřebitel ovládat více svých účtů v jednotlivých bankách, přehledně porovnávat jejich produkty, úrokové sazby, investiční nabídky atd. Na základě toho se bude rozhodovat, aniž by musel obcházet všechny banky jednotlivě. To samozřejmě může do budoucna vytvořit tlak na větší konkurenceschopnost bank z hlediska služeb nabízených klientům.

Přinést větší komfort pro spotřebitele je hlavní myšlenkou této směrnice. Původní důvody jejího vzniku byly ale mnohem vzdálenější; problémem byly fragmentované velké trhy jako Německo nebo Francie, kde působí tisíce menších finančních institucí, které nemohly poskytovat komfort expresních online plateb a tlačítek kvůli tomu, že náklady na tyto systémy jsou nad jejich možnosti. V českém finančním systému vidíme velkou koncentraci, podstatně menší počet finančních institucí. A i proto expresní platby a tzv. platební či bankovní tlačítka fungují v případě největších bank už dnes tak, jak to známe například z platebních rozhraní internetových obchodů.

Jaká vidíte další specifika českého bankovního trhu v porovnání s jinými v Evropě?

Myslím si, že zde žádná zásadní specifika nejsou. Na trhu působí velké banky se silným zázemím zahraničních matek a nabízejí podobné služby ve stejném rozsahu nebo kvalitě jako v zahraničí. Zároveň zde máme pestrou škálu menších bank, specializovaných na konkrétní služby vybraným klientům.

Určitým specifikem je – podobně jako v Německu nebo Rakousku – skutečnost, že lidé drží svá finanční aktiva z velké části v depozitech. Banky tak mají dostatek hotovosti a likvidních zdrojů, aby mohly realizovat své komerční projekty a byznys plány. V některých jiných zemích se banky financují více z emise vlastních dluhopisů.

vojtěch benda čnb

Vojtěch Benda (41) vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů VŠE v Praze. V roce 1998 nastoupil jako analytik ekonomiky do České národní banky a později působil jako hlavní analytik ekonomiky v měnové sekci.

V letech 2006 až 2012 působil jako senior ekonom v ING, v letech 2013 a 2014 jako hlavní ekonom ve společnosti BH Securities.

Od dubna 2014 opět působil v ČNB jako poradce člena bankovní rady Jiřího Rusnoka, do funkce člena Bankovní rady nastoupil na začátku července 2016.

Diskuze k článku