Václav Provazník (O2 IT Services): Smart projekt pro odpady funguje, teď plánujeme přidat dopravu a životní prostředí

Václav Provazník

O2 IT Services rozvíjí služby pro chytrá města. Na přelomu srpna a září společnost spustila pilotní projekt v oblasti chytrého odpadového hospodářství. V současné době testuje a připravuje projekty taky v dopravě a životním prostředí. Nové projekty testuje sama na sobě – nasazeny jsou přímo v její budově v pražské Michli.

Tam si zkouší třeba to, jak „zředit“ příiš hustý vzduch v kancelářích při jednání. „Máme rozeběhnuté další programy, předpokládám, že v prvním kvartálu příštího roku budeme mít dvě tři služby v pilotním provozu,“ slibuje Václav Provazník, jednatel a ředitel Komerční divize v společnosti O2 IT Services, v rozhovoru pro TyInternety.cz.

Václav Provazník řídí komerční část O2 IT Services, která dodává komplexní IT služby napříč celým portfoliem zákazníků. Aktuálně vede i její obchodní oddělení. Zkušenosti s IT sbírá již více než třicet let. Po studiu informačních technologií na VŠE prošel řadou projektů a pozic – od IT žurnalisty přes spolumajitele IT společnosti až po architektonické a manažerské role ve společnostech Logica, Oracle a nyní ve skupině O2.

Koncem srpna jste v Kolíně spustili pilotní projekt v oblasti chytrého odpadového hospodářství. Jak se vyvíjí?

Vyvíjí se dobře. Již první měsíc fungování nám poskytl poměrně cenné informace o tom, jak jsou v Kolíně využívána sběrná místa pro tříděný odpad. Podařilo se nám identifikovat místa, kde je možné dosáhnout pomocí optimalizace lepší vytěžení a systém svozů.

Jste tedy spokojeni?

Určitě. Projekt potvrzuje naše úvodní hypotézy, které se týkají možností optimalizovat kvalitu odpadového hospodářství. Zároveň se nám v průběhu pilotního projektu ukázaly další případy užití, kde jsme schopni na bázi odečtu chytrých čidel nebo i na bázi evidenčních nálepek vyvinout další řešení. Jde třeba o sledování zaplněnosti podzemních kontejnerů, evidenci a pasportizaci sítí veřejného majetku, ať už jsou to kontejnery, nebo jiný městský mobiliář.

V jakém časovém horizontu plánujete tento projekt spouštět v dalších městech?

Aktuálně s několika městy jednáme a domlouváme podmínky spolupráce. Poptávku máme zhruba od padesáti, přičemž pokročilejší jednání máme s přibližně desítkou z nich.

Václav Provazník

Rozbíháte také další projekty v rámci smart cities mimo odpadové hospodářství?

Rozvíjíme témata dopravy, kde vytváříme koncept v oblasti parkování a regulace, jak na veřejných parkovištích, tak v uzavřených zónách za závorou. Před spuštěním máme koncept monitoringu životního prostředí, přesněji kvality ovzduší v budovách a místnostech. Řešíme také oblasti obecných senzorických sítí a aplikace nad daty obecného charakteru. Rozvíjíme i myšlenku městského informačního portálu a komunikačního rozhraní mezi občanem a městem.

NEMUSÍME PROJEKTY VYVÍJET NUTNĚ SAMI

Vyvíjíte také vlastní infrastrukturu?

Ano, infrastruktura je schovaná pod konkrétními aplikacemi. Na jedné úrovni tyto aplikace běží. Další vrstvou jsou datové platformy pro internet věcí zajišťující sběr a zpracování údajů tak, aby s nimi mohly ty aplikace nebo analytici pracovat. Další doménou je bezpečnost, která je klíčová. Všechna řešení stavíme tak, aby byla bezpečná z pohledu ochrany osobních údajů a také z pohledu ochrany proti napadení. Některé systémy již testujeme, třeba parkování testujeme sami na sobě.

V této budově? V pražské Michli?

Ano, tady v budově. Zároveň máme rozeběhnuté další programy, předpokládám, že v prvním kvartálu příštího roku budeme mít dvě tři služby v pilotním provozu.

Václav Provazník ukazuje na zasedačky, ve kterých firma sama na sobě testuje měření kvality ovzduší.

Václav Provazník ukazuje na zasedačky, ve kterých firma sama na sobě testuje měření kvality ovzduší.

V čem konkrétně spočívá tento projekt parkování?

Parkování je široké téma. Naše myšlenka spočívá v tom, že parkovací místo je vzácný statek, tedy je víc aut a lidí, co chtějí parkovat, než parkovacích míst. Předmět našeho dopravního řešení spočívá v tom, jak pomocí chytrého využití technologií optimalizovat poměr zaplněnosti a optimalizovat způsob hledání nebo alokace parkovacích míst pro lidi, kteří je chtějí.

Jak?

Kombinuje to na první pohled jednoduchou evidenci – vím, kde je volné parkovací místo, a mám navigaci k němu – přes systém řízení zaplněnosti a rezervací, který je dokáže řídit v čase. S tím souvisí schopnost přiradit je ke konkrétnímu žadateli, až po systém placení parkovného. Koncept je velmi široký a neznamená, že celé end-to-end řešení musíme vyvinout nutně sami. Řešení chceme ale představit integrované, aby pro konečné uživatele tvořilo dobře použitelný celek.

UMÍME ŘEŠIT HUSTOU ATMOSFÉRU V MÍSTNOSTI

Testujete v této budově také měření kvality ovzduší?

Samozřejmě, v některých kancelářích a na některých speciálních jednáních [úsměv] jsme si vyzkoušeli, co to udělá, když je v místnosti víc lidí a atmosféra houstne. Odečty jsou poměrně zajímavé, protože je vidět, a dokazuje to také mnoho studií, že schopnost rozhodování a řešení problémů odpovídají prostředí, ve kterém lidi pracují. Když dochází kyslík, respektive se začíná zvedat úroveň CO2 a začíná růst teplota, tak začíná klesat efektivita a pozornost jednotlivých účastníků jednání. Proto i z našeho pohledu má tento systém určité benefity, které jsme schopni demonstrovat a v určitém okamžiku komerčně nasazovat v relativně krátkém horizontu.

Chápu to správně, že například když by byl v této kanceláři senzor, v případě, že by se začala zhoršovat kvalita vzduchu, budova to sama zjistí a postará se o to?

Opět je to o celém ekosystému. Prvním aspektem je klasická manažerská poučka – if you can’t measure it, you can’t manage it. To znamená, abychom to mohli řídit, nejdřív potřebujeme zjistit situaci, v jaké se nacházíme. V okamžiku, kdy tu věc změříme, a dojde k vyhodnocování dat, může mít aplikace několik způsobů užití.

Jaké to jsou?

Nejelementárnější je prezentační vrstva – podíváte se na data, se kterými se pak dál pracuje, nebo se reportují. Nad tím může být například alertující vrstva, která vám řekne pozor, jsou překročeny prahové limity. Také ale může být napojena na systém řízení budov a může zajistit, že se v místnosti zvedne výkon ventilace, nebo nastane nucená rekuperace vzduchu. Záleží na případu užití, ekonomice systému a na tom, kde přidává největší hodnotu.

Toto řešení se samozřejmě dá dotáhnout do technických detailů, které budou dělat spoustu věcí za lidi, ale už to nebude ekonomicky výhodné a nebude to dávat smysl. Proto hledáme, kde je ta hranice, řešení testujeme a nejdeme na trh s první verzí, která funguje.

Kdy očekáváte, že toto řešení měření kvality ovzduší bude komerčně dostupné?

Od ledna do března budeme nasazovat pilotní řešení a později v průběhu příštího roku ho začneme komerčně nabízet.

Diskuze k článku