Šéf Pirátů Ivan Bartoš: Chci Smart State. Po úřadech mají obíhat data, ne lidi

Cílem Smart Cities nesmí být utrácet peníze za supermoderní vybavení, ale pořídit za ně užitečné a smysluplné věci, které zlepšují život lidí, říká Ivan Bartoš (37), informatik a předseda Pirátů. Ve velkém rozhovoru pro Tyinternety.cz říká, jak to chce udělat. A také jestli je reálné zavést funkční eGovernmet nebo proč by legalizoval torrenty.

Smart Cities

V poslední době se hodně měst věnuje Smart Cities projektům. Kromě Prahy třeba Brno, Plzeň, Kolín, Písek, Pardubice, Litoměřice… Kdo to podle vás dělá dobře?

Na projekty Smart Cities jsou vyčleněny poměrně velké peníze, jen v Praze je to 600 milionů. Bohužel lze ale jen těžko očekávat, že tomuto konceptu porozumí někdo, kdo je schopen realizovat spíše hloupá řešení jak na běžícím pásu. Nemám na mysli nesmysly jako mluvící lavičky nebo USB v tramvajích, ale jde prakticky o většinu zakázek v agendě města, které se točí kolem IT. Díky našim zastupitelům nejen v Praze o tom máme dobrý přehled. Cílem Smart Cities nesmí být utrácet peníze za super moderní vybavení, ale pořídit za ně užitečné a smysluplné věci, které zlepšují každodenní život lidí.

Chodí za mnou řada zastupitelů měst a ptají se, jak s těmi penězi naložit. Že absolvovali seminář a stále neví… Strakonice, Desná a další. Problém je v tom, že věc se řeší posle vzorce “máme peníze – utratíme je – a něco bude”. Za Piráty bych doporučoval, aby vznikl nějaký jednoduchý online katalog, který by shromažďoval úspěšné realizované projekty. Obsahoval by veškeré informace včetně potřebných dat o realizaci, ceně, efektivitě a vhodnosti použití pro určitou velikost obce.

K čemu by to bylo?

Starostové by netápali a peníze by nevyletěly komínem za nějaký hi-tech nesmysl. Města by věděla, co se osvědčilo a na co mají vypsat veřejnou soutěž. Zároveň, a to je nejdůležitější, by nevznikaly kraviny s jediným cílem ukázat se, jak jsme moderní. Vyčleněné peníze by se vynakládaly smysluplně.

Věřím, že naši pirátští zástupci ve městech, kde jsme na radnici, svou práci v tomto smyslu odvedou. Jako projekty jako chytrá a levná karta Mariánka v Mariánských lázních, nebo terminálové platby či online portál pro participativní rozpočtování v Brně.

To jsou dva příklady. Jaké další konkrétní smart projekty chcete? Co v Česku chybí?

V první řadě je třeba se zamyslet, jaký problém chci řešit. Mluvící lavička nebo informační LCD panel je sice pro někoho bombastický výkřik techniky, žádný skutečný problém ale neřeší — občanům nepomůže.

Ve velkých městech jsou to určitě věci týkající se dopravy. Od chytrých semaforů, aktivních značek, které mohou regulovat dopravu v momentě ucpání důležitých komunikací, až po online informace o dostupnosti parkování, obsazenosti parkovišť a další. Takové věci šetří lidem nejen čas, ale mají i přímý dopad na stav ovzduší ve městě.

Ale už to, co se zavádí dnes, může být smart. A někdy stačí málo. Například v některých částech Prahy začaly kontrolovat placená parkoviště auta s kamerami s identifikací poznávacích značek napojené na platební terminály. Říkáte si, že to není špatné. Jenže takový vozíčkář, který sem vjede, nemá vedle značky cedulku, která ho opravňuje parkovat bez placení. Kamera ho načte a on pak obdrží výzvu k zaplacení pokuty a musí jet na úřad. Celá věc ho stojí čas a úsilí, a to i když je ten úřad náhodou plně bezbariérový. Nevím, jestli se tato situace už vyřešila, ale jak moc smart nebo spíše normální a logické je kontrolovat vystavování pokut oproti databázi lidí s výjimkou, která již existuje? 

Základní požadavek na Smart City bych pak rozšířil na Smart State. Česká republika je však v možnosti řešit věci s úřady elektronicky a jednoduše bohužel dost pozadu. Ve 21. století mají po úřadech obíhat data a ne lidi.

ivan bartoš piráti

eGovernment

Tvrdíte, že máte jasnou představu, jak v Česku dělat eGovernment. Co to konkrétně znamená? Jak by to lidem pomohlo?

Dosud se stát ve svých 59 koncepcích eGovernmentu vždy soustředil jen na sebe. Registry, databáze, digitalizace papírových formátů. Reálně to nic nezjednodušilo, naopak to lidem přidělalo práci a komplikace. Za jediné dva smysluplné projekty, i když zcela chybně realizované, bych v oblasti eGovernmentu označil Czech Pointy a Datové schránky. První funguje a druhý funguje občas.

eGovernment nemá kopírovat procesy s razítky do online světa, ani mít primárně evidenční až šmírovací základ. Má zefektivnit procesy státní správy, ušetřit tak peníze, které se mohou použít třeba ve vzdělávání nebo zdravotnictví a hlavně odlehčit od agendy, kterou dnes každý občan musí řešit několikrát do roka.

Je to skutečně jednoduché. Agenda všech úřadů má být soustředěna na jedné stránce, pokud možno přehledně a stejně členěná. Neměli byste nic nikde dohledávat a vyplňovat, vždyť vaše údaje stát už od vás stokrát a jednou má. Musí to fungovat 24 hodin a ne, že je otevřeno v pondělí, ve středu a v pátek už jen dopoledne. A když vám něco nefunguje, zavoláte infolinku. Obtížnost čehokoliv by měla být tak maximálně na úrovni odeslání emailu, protože většina lidí v ČR zatím dětmi internetu být nemohou. Tak dlouho tu prosím není.

Bude to fungovat: Každá nová služba bude podrobena důkladnému testování a nespustí se, pokud ji nezvládne ministr osobně. Služby musí mít jasný přínos pro občany a ten bude průběžně vyhodnocován.

Základní změna, kterou Piráti do této oblasti přinášejí, je orientace na uživatele. Stát dosud předstírá, že náklady na státní správu, kterou nesou lidé třeba ve formě ztraceného času, neexistují.

Všude okolo sebe vidíme, že trendem je elektronizace všeho, co bylo dosud na papíře. Nepřinášejí takové změny příliš velká rizika?

Rizika, kdy státu uniknou důležitá data, nebo je díky špatnému řešení bezpečnosti zneužije někdo, kdo k nim má přístup, jsou bohužel při současném nastavení vysoká.  

V tom případě — byl byste pro elektronické volby?

Elektronické volby jsou určitě cílem, přesto je třeba ujít ještě hodně dlouhou cestu. Stále je signifikantní fyzická stopa hlasovacího lístku, který umožní případnou fyzickou kontrolu. Pokud dokážeme úspěšně bránit naše sítě před napadením a zaručit technologicky jedinečnost hlasu spjatého s voličem a zároveň anonymitu tohoto hlasu pro všechny ostatní subjekty procesu voleb, máme vyhráno. Je třeba hledat cesty. Možnost manipulovat volby nákupem hlasů, která je často v rámci online hlasování označována jako problematická, je přece realizovatelná v každém, tedy i v našem současném systému. Paradoxně se právě nákup hlasů dá v online světě řešit elegantně, například možností ve finále hlas přebít fyzickým hlasováním.

Je třeba si uvědomit, že vše v digitálním provedení má být alternativou pro toho, kdo si ji svobodně zvolí. Nikoliv násilnou digitalizací ve smyslu a teď máte smůlu a vše je online. A to nejen z důvodu příslušnosti ke generaci, pro kterou není internet dalším životním prostorem.

Na druhou stranu vzhledem k současnému stavu eGovernmentu a aktivitě politiků, kteří ho (ne)realizují, mě u nás elektronické volby zatím spíš děsí.

Mnoho lidí varuje před zrušením hotovosti.

Reálně nám hrozí digitální totalita. Jsem proti zrušení hotovosti a s Piráty podporujeme zavedení alternativních měn.

Čeho se na tom bojíte?

Nechci, aby vazba jednotlivec-služba byla něčím, do čeho může nahlížet kdejaký úředník pod politickým ministrem.

Vzhledem ke světovému vývoji skutečně není žádoucí přesouvat veškeré věci výhradně do online světa. Kvůli tomu, že ochrana citlivých dat občanů ve státem řízených systémech je velmi špatná a v hybridní válce může dojít ke zcizení zcela zásadních informací.

Ale také proto, že nepřítel nemusí být vůbec vnější. Ke zneužívání dat v rámci výkonu státní moci dochází už teď a i v ČR. Zatímco nyní máme stále relativně demokratickou vládu, nebuďme naivní, že bez naší snahy je liberálně demokratický směr něco, co je garantováno napořád. Turecko přitvrdilo do té míry, že data o svých občanech nasbíraná pod různými záminkami nyní zneužívá v selektivní likvidaci opozice. Východní státy do svých parlamentů volí nacionalisty a někdy dokonce fašisty.

Problém se netýká pouze peněz. Není žádoucí, aby všechna data o nás měla v rukou potenciálně oligarchická nebo v budoucnu dokonce totalitní vláda. I toto nebezpečí je v ČR republice bohužel reálné.

ivan bartoš piráti

Často poukazujete na to, že stahování v ČR je legální. Když budete mít možnost ovlivňovat autorskou legislativu, jak ji chcete změnit?

Naším heslem je „sharing is caring,“ volně přeloženo “sdílení je aktem lásky”. Nemyslíme si, že fenomén sdílení na torrentech je závažným problémem, ačkoliv v tuto chvíli není legální. Tento fenomén stát nedokáže řešit bez zavedení šmírování a/nebo aniž by přehodil zodpovědnost na poskytovatele platformy – to však Evropský soudní dvůr označil ve svých judikátech za nepřípustný zásah do nesouvisejících oblasti podnikání.

Navíc nám celosvětová data každý rok ukazují (studie Sky is rising a její roční aktualizace), že showbusiness sdílením reálně netrpí a obraty a výdělky naopak rostou každým rokem. Filmová i hudební produkce nestagnuje. A showbusiness to ví. Tržby kin rostou. Neexistuje žádný reálný důvod pro šmírování masy lidí na internetu kvůli nekomerčnímu sdílení audiovizuálního obsahu.  

Chcete tedy legalizovat použití torrentů?

Pokud pro to získáme dostatečnou voličskou podporu, chceme dekriminalizovat nekomerční sdílení a ukončit praxi, kdy ČPÚ dodává odborné posudky státním zástupcům. V nich se způsobená škoda vyčísluje jako násobek „počet lidí, kteří viděli film online krát lístek do kina, kdyby do něj šli“, což považujeme za nereálné. Na základě toho se pak jedou procesy se škodami jak ze závažné trestné činnosti. V našich kampaních „Odkaz není zločin“ chceme tento problém dovést do stavu, kdy u soudu budeme rozporovat právě onen výpočet škody, kterým se zde deset let operuje, ale reálně na nikom ve finále nebyl uplatněn. Protože, a o tom jsem přesvědčen, jej žádný soud prostě nemůže akceptovat. Na tuto oblast míříme v naší nejlepší kauze sledujuseriály.cz s embeded obsahem. Ve věci však plave nejen soud ale i státní zástupce a proces se vleče již několik let.


PS: Díky pirátům za sdílení vlastních fotek na Flickeru!

Diskuze k článku