Petr Žákovec (O2 IT Services): Jak přinést inovativnost startupů do korporace

Do O2 IT Services přišel Petr Žákovec přibližně před rokem a půl a věnuje se rozvoji a prototypování nových „chytrých“ služeb. Založil a vede inovační tým, takzvaný Smart Lab, který funguje jako jakýsi interní startup uvnitř korporace. Co to pro firmu znamená?

Inovace a rychlost vývoje nových služeb nejsou obvykle to, co je vlastní korporacím a jejich způsobu fungování. Na druhou stranu i korporace potřebují inovovat. Proto se některé z nich začínají zajímat o alternativní modely organizace vývoje, startupy nebo intrapreneurship. K tomu potřebují jiný typ organizace, i lidi s jiným profilem.

„Korporace, které se chtějí rozhýbat, si najmou šílence mého typu,“ říká s úsměvem Žákovec. Jak probíhá proces budování interního inovačního týmu v korporaci a na co je potřeba si přitom dávat pozor? Co vyvíjí Smart Lab? I o tom jsme se bavili v rozhovoru pro TyInternety.

Petr Žákovec Foto: Zdeněk Říha Jr.

Petr Žákovec Foto: Zdeněk Říha Jr.

Předtím, než Petr Žákovec nastoupil na pozici (v oficiálním názvu) Smart City Business Development Manager, zkušenosti s rozvojem nových služeb a řízením změn sbíral ve společnostech Český Telekom, Nextra nebo Logica. Téměř osm let strávil v ČSOB, kde působil na seniorních manažerských pozicích v oblasti rozvoje elektronických kanálů a nových online služeb banky.

Na začátek nám představte, co ten Smart Lab vlastně je.

Je to interní inovační tým – jakýsi inkubátor pro vývoj a prototypování nových služeb v oblasti smart řešení. V první fázi se zaměřujeme na oblast služeb pro smart cities, což je jedna ze strategických priorit naší společnosti, ale zároveň i klíčové rozvojové téma pro municipality.

Co to smart vůbec znamená?

Smart je aktuálně velice módní, ale na druhou stranu i velice abstraktní pojem. Smart je teď skoro všechno – smart city, smart home, smart grid… Já tento pojem vnímám jako určitou obchodní a komunikační nadstavbu nad novými technologickými prvky, které přináší Internet věcí (IoT – Internet of Things). Různá smart řešení a služby tyto technologické IoT propozice zhodnocují a lépe a srozumitelněji je posouvají k jejim cílovým uživatelům.

Na jaké projekty se v rámci rozvoje smart cities zaměřujete?

Začátkem roku jsme do této oblasti jen vstupovali, nebylo to tedy o projektech, ale o potřebě si nový segment trhu zmapovat, odhadnout oblasti zájmu a pokusit se postupně tyto oblasti kvalifikovat. Vybrali jsme si zhruba šest témat. Nedělali jsme žádné rozsáhlé strategické analýzy, prostě jsme si řekli, že tam nějaký potenciál je, začali jsme se bavit s lidmi, ideje a myšlenky jsme naformovali do konceptů a prototypů. Kde zájem začal rezonovat, tam jsme šli dál.

O co je tedy zájem?

Tím, jak je problematika smart cities hodně abstraktní, města mají zájem o dialog. Chtějí být inspirována, chtějí se podívat na něco konkrétního – a to není powerpoint prezentace. Proto jdeme cestou pilotních projektů s cílem městům ukázat, jak by konkrétní služba mohla v jejich podmínkách vypadat. Schopnost rychle vytvořit demo nové služby a na jeho základě ladit s klientem funkčnost a jeho očekávání je pro nás naprosto klíčová.

A na jaká řešení konkrétně jste se zaměřili?

Jako nejzajímavější vidíme oblast elektronizace odpadového hospodářství (tzv. chytré odpady), kde jsme zaznamenali pozitivní odezvu měst na námi vytvořený prototyp nové služby. Dále máme dobře rozpracované oblasti parkování a životního prostředí, kde finalizujeme prototypy a připravujeme pilotní projekty s vybranými městy.

Více podrobností o smart projektech z dílny O2 IT Services si můžete přečíst v našem rozhovoru s Václavem Provazníkem.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

A další plány? 

Budeme pokračovat v nastaveném dialogu s městy s cílem průběžně si ověřovat zájem o další nové služby, resp. diskutovat problémy, které města v oblasti „smartizace“ potřebují řešit. Nápadů a podnětů máme dost, klíčové je nyní vybrat ty správné pro další vývojový cyklus. Tím, že O2 IT Services je technologická firma, je logické, že se současně zaměřujeme i na to, jak městům usnadnit fungování jejich budoucích smart služeb z pohledu ICT technologií. Cítíme, že města budou mít např. problémy s daty a jakým způsobem s nimi pracovat v rámci různých smart city služeb od různých dodavatelů.

ŽE O NAŠE ŘEŠENÍ BUDE ZÁJEM MŮŽEME JEN VĚŘIT

Můžete být konkrétnější?

Všechny smart city služby budou nějakým způsobem pracovat se senzory a daty, které generují. Nyní se většina subjektů, které se chtějí profilovat v oblasti IoT, soustředí primárně na technologické aspekty senzoriky, typy protokolů (Lora vs. SigFox vs. narrowband LTE). V O2 IT Services uvažujeme jinak – nemyslíme si, že v rámci IoT světa bude existovat jeden dominantní protokol, akceptujeme diverzitu a spíše se soustředíme na schopnost připojit libovolný senzor libovolným protokolem. Cílem je co nejefektivněji sbírat a agregovat senzorická data a tato data městům zpřístupňovat dle Open Data standardů. Takto koncipujeme naši IoT datovou platformu a nabídku nejenom pro oblast smart city.

Je ze strany měst o tyto platformy zájem?

Věříme, že ano. Technologická diverzita jednotlivých protokolů v rámci IoT je fakt, prostě neexistuje žádný univerzální protokol vhodný pro všechny oblasti. Co funguje v energetice, nefunguje v dopravě, co funguje v ní, nefunguje v odpadovém hospodářství. Vnímáme tyto problémy, v rámci naší IoT strategie jdeme touto cestou a věříme, že o naše řešení bude zájem.

Zatím tedy nevíte, jestli o ně zájem bude?

To ukáže čas. Problémy, které vnímáme, se projeví primárně u měst, kde bude existovat více smart / senzorických řešení od různých dodavatelů. Těch aktuálně moc není – „smartizace“ měst teprve začíná a zatím kolem nás není dost skutečných smart, resp. IoT implementací. Každopádně na pilotních projektech, které v oblasti smart city realizujeme, nabíráme zkušenosti s integrací různých senzorů od různých dodavatelů právě se zaměřením na schopnost co nejefektivněji pracovat s generovanými daty pro potřeby měst. Jdeme krok za krokem a s každým pilotním projektem nabíráme zkušenosti, které se nám budou hodit.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

Foto: Zdeněk Říha Jr.

To nevypadá jako fungování v rámci standardní korporace.

Korporace, která by v daném okamžiku postupovala standardně, by do toho nešla, nikdo by do této oblasti nedovolil alokovat zdroje. Pokud máte inkubátor, máte prostor zkoušet, testovat a hledat optimální cestu. Inkubátor se nedá hodnotit na základě toho, že mu jeden projekt vyjde nebo nevyjde. Jde o rychlost a efektivitu – při identifikaci nových a kvalitních obchodních příležitostí, konverzi myšlenek do prototypů a na základě prototypů schopnost ověřovat správné cílení nové obchodní nabídky. Abyste byli rychlí, musíte prostě pracovat jinak – používáte agilní metody vývoje, hodně pracujete s UX, vizualizací, metodami empativního designu. Toto nejsou postupy, které korporace standardně využívá.

Smart Lab považujete za startup fungující uvnitř korporace?

Startup není to správné slovo, přesnější by bylo startup-like tým, který funguje v rámci organizace trochu jinak než jiné týmy či útvary. Určitě ale jsme inspirováni modelem fungování startupů, resp. modely zavádění intrapreneurshipu. Je to alternativa k tomu, jak lze řídit inovace a jejich vývoj ve firmách korporátního typu. Inovační tým nevznikne tak, že si řekne „jdeme dělat inovace“. Je to proces začínající, když si korporace uvědomí, že něco nedělá dobře a její standardní procesy již nejsou dostatečně rychlé nebo efektivní.

PORUŠUJEME PRAVIDLA

Jak velký projekt to je?

Je to malý tým. Klíčový není počet lidí, ale jejich osobnostní profil a motivace. Potřebujeme lidi, kteří mají nápady, mají schopnost na nich pracovat, hledat jednoduchá řešení, mají drive a silnou orientaci na výsledek. Jsou to lidé jak z venku, tak i zevnitř korporace, kteří třeba hledají změnu.

V čem ještě funguje Smart Lab jinak oproti korporaci?

Dá se říct, že „porušujeme“ standardní korporátní pravidla. Jinak rozpočtujeme, jinak alokujeme zdroje, jinak u nás probíhá kontrola výsledků. Nastavit fungování takového týmu v rámci organizace není jednoduché, ale bez toho to prostě nejde.

Co bylo největší překážkou při budování tohoto týmu?

Asi úplný začátek, kdy se nový tým tvořil. Abyste v organizaci prosadili jiný model fungování, nové podmínky a pravidla, tak potřebujete rychle nějaký showcase. V této fázi ale ještě nejste úplně zorganizovaní a nemáte ty správné lidi. I pro nás to bylo hektické, ale zajímavé.

Diskuze k článku

  • Tomas Rada

    Panu Žákovci a jemu podobným moc fandím.
    Velmi smutné je ale to, že přístup založený na „zdravém rozumu“ je dnes z pohledu korporací považován za něco mimořádného, a je třeba na něj najímat „šílence“ a vytvářet speciální týmy nebo oddělení, které jej budou mít povoleno praktikovat.
    Tyhle týmy se od zbytku korporace liší tím, že mají tah na branku a aplikují rozumné a efektivní přístupy k tvorbě řešení – např. přímo od zákazníků/uživatelů identifikovat a pochopit jejich potřeby namísto sepisování specifikací někde zpoza stolu, zapojují uživatele do procesu hledání a dodávání řešení, ověřují často své návrhy, apod.
    Samozřejmě, aby to bylo v korporaci prosaditelné, je třeba tomuto přístupu dát nějakou fancy nálepku, třeba design thinking nebo human-centered design, při vývoji pak agile, ideálně SCRUM :-)