Sdílená ekonomika v ČR : Přešlapování na místě a čekání na zásah zvenčí

S firmami typu Uber či Airbnb se pere většina zemí. Takzvaná sdílená ekonomika je totiž místo, kde se točí peníze. Jenže řada regulací poutajících klasický trh pro ně zároveň neplatí. To, kam je umístit a nakolik potřebují regulaci, se řeší i v Česku. Teď se o tématu diskutovalo na půdě Hospodářské komory ČR, přičemž kulatého stolu se kromě zástupců sharing economy a komory účastnili také zástupci vlády, Evropské unie, ale i tradičních firem. TyInternety byly přitom.

Diskuze se nesla zejména ve znamení dopravy, protože se jí účastnili zástupci Uberu, Liftaga a Asociace koncesionářů v taxislužbě. Společnost Airbnb se na poslední chvíli omluvila.

Ať je to podle Uberu. Hlavně, ať se něco děje

Největším kritikem současného stavu byl Daniel Tarijovski, předseda Asociace koncesionářů v taxislužbě. „Na nás se vztahuje příliš mnoho regulací,“ řekl s tím, že řidiči se samotným Uberem problém nemají.

Co ale podle něj ničí jejich konkurenceschopnost, jsou rozdílná pravidla, přičemž nejde jen o licence (za ty taxikáři v Praze neplatí), ale třeba o označení vozů a náhodné kontroly taxikářů ze strany policie. Řidiči Uberu kontrolováni ze své podstaty být nemohou, protože svá auta označená nemají.

Za poslední dva roky se podle Tarijovského v rámci regulace nic nezměnilo a další dva roky by mohly vést ke krachu mnoha taxikářů. „Je nám jedno, jestli budou pravidla nastavena tak, jak chce Uber,“ dodal. Potřebné je prý ale konat hned.

Jen o dva týdny dřív podaly pražské taxislužby společný návrh na předběžné opatření požadující okamžité pozastavení provozování služby UberPop. Podle nich jde totiž o nekalou konkurenci. K iniciativě se spojili šéfové taxislužeb, mezi nimiž jsou aktivní hlavně Taxi Praha, Profesional Taxi a Modrý Anděl, pod hlavičkou Sdružení pražských provozovatelů taxislužeb (SPPT). Inspirovali se u německých kolegů – jenže s dvouletým zpožděním.

„Účelem předběžného opatření je řešit jednání či situaci nastalou krátce před podáním návrhu na nařízení předběžného opatření, nikoli jednání či situaci trvající měsíce, ba dokonce léta,“ uvedl soud při zamítnutí návrhu.

„Teď jsem poprvé slyšel, že taxikáři chtějí zjednodušení pravidel sami pro sebe a ne zhoršit je pro všechny ostatní,“ reagoval Mateusz Litewski, public policy manager Uberu pro střední a východní Evropu. Hned ale dodal, že je rád, že se o tématu diskutuje a souhlasí s tím, aby pro všechny hráče na trhu platila stejná pravidla.

Do Uberu se však pustil i jeho největší konkurent, české Liftago. „Profesionální řidič by do Uberu nikdy nešel, protože si umí spočítat, že jeho zisk by byl na úrovni 2-3 koruny za kilometr,“ řekl Ondřej Krátký, jeden ze zakladatelů společnosti.

Ten je taky pro menší míru regulace, která by platila pro všechny hráče stejně. „Různé podmínky a regulace na trhu nás vyjdou na 30 až 50 milionů korun ročně,“ uvedl Krátký.

Hospodářská komora ČR sdílená ekonomika

Hlavní trendy nejen sdílené ekonomiky

Podle jednoho z nejznámějších ekonomů v České republice Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma společnosti Roklen, zažívají západní společnosti tři hlavní trendy. Prvním je „japonizace“ populace, tedy její stárnutí a malá porodnost. Dalším je, ve znamení událostí posledních měsíců, „izraelizace“ veřejného prostoru.

Třetím je pak „uberizace“ ekonomiky, související s větší flexibilitou pracovního trhu (protože snižuje nezaměstnanost a případně pomáhá lidem přivydělat si v časech, kdy to preferují oni) a zároveň efektivnějším využíváním práce a kapitálu (třeba volné pokoje v bytech nejsou prázdné, ale pronajímány přes Airbnb).

Větší efektivita pak přináší méně plýtvání, což vede ke snižování cen, z čehož mají radost zejména spotřebitelé. „Procesy v rámci sdílené ekonomiky jsou nevyhnutelné a nemá smysl se proti nim bránit, nebo je zakazovat,“ řekl Kovanda.

Zároveň dodal, že v minulosti k větší regulaci vedla zejména takzvaná informační asymetrie (když spotřebitelé nemají k dispozici stejné informace jako výrobci a tak je třeba regulovat, aby se tato asymetrie snížila). Díky sdílené ekonomice se  v některých oblastech snižuje, a tak by mělo následovat taky snižování regulací těchto odvětví.

Regulovat prý nechce nikdo

„Je logické, že firmy působící v oblasti sdílené ekonomiky v současnosti vykazují největší tempa růstu, zejména v segmentu takzvaných startupů,“ řekl prezident komory Vladimír Dlouhý s tím, že to považuje za normální fungování trhu. Sám zdůraznil, že je třeba, aby nedošlo ke zbytečné regulaci oblastí.

„Fenomén sdílené ekonomiky vnímám jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých odvětví na trhu, kdy si ekonomika jako živý organismus spontánně razí cestu novými oblastmi,“ dodal Dlouhý.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý

Podobně se vyjádřil taky Tomáš Prouza, státní tajemník pro Evropské záležitosti. „V České republice se jedná o nový fenomén, kterému musíme nejprve ekonomicky porozumět. Důležité jsou dvě věci: nepřeregulovat podmínky pro tyto nové hráče tak, aby z našeho trhu neodešli do příhodnějších míst a podporovat nové byznys modely, které přináší pozitiva pro společnost, avšak zároveň zajišťují i ochranu spotřebitele,“ uvedl.

Ten zároveň zdůraznil, že tak, jako nejsou výrazně regulováni malí pěstitelé prodávající na trhu 30 kilogramů rajčat vypěstovaných na zahrádce, neměli by být regulovaní ani ti, kteří krátkodobě pronajímají své byty nebo využívají auta na odvoz jiných lidí. „Nedělejme rozdíly mezi offline a online světem,“ řekl Prouza.

Odvolával se taky na doporučení Evropské unie. „Evropská komise zastává stanovisko tento nový fenomén neregulovat, spíše poskytnout styčné plochy, jak odpovědět na otázky týkající se přístupu na trh, odpovědnosti, práva a daňových pravidel,“ řekl vedoucí zastoupení Evropské komise Jan Michal.

Ředitel oboru evropských záležitostí a vnitřního trhu ministerstva průmyslu a obchodu Jan Havlík načrtl, že kvůli sdílené ekonomice možná dojde i k nové definici samotného podnikání. Jako příklad uvedl, že jako podnikatel nemůže být označen člověk vydělávající peníze pomocí spolujízd, když jsou jeho náklady na cestu 800 Kč a on ji prodává za 200.

Zároveň chce podle něj ministerstvo počkat, jak se bude odvětví dále vyvíjet. Jeho dopad na ekonomiku totiž není tak velký. „Proč řešit něco, o čem ještě přesně nevíme, jak funguje,“ uvedl.

Hospodářská komora ČR sdílená ekonomika

Hospodářská komora ČR sdílená ekonomika

Diskuze k článku