Roboti, autonomní kamiony, drony. Jak změní technologie doručování zboží?

Velkosklady na krajích měst nejsou pro většinu lidí na první pohled příliš zajímavou záležitostí. Právě v nich se ale dějí velké změny. Díky technologiím je jejich budoucnost plná autonomních vozidel, chytrých robotů a v budoucnu možná i jejich humanoidních následovníků. Tyto trendy řešila letošní konference společnosti P3, která takové sklady staví.

“V minulosti se mělo za to, že robot nedokáže v některých odvětvích nahradit lidskou práci. Dnes vidíme, jak jsme se mýlili. Roboti dokážou nejen řídit auta, ale třeba v zemědělství dnes dělají věci, které jsme měli za nemožné: pracují ve vinicích nebo sbírají zelí. Robotika je v Japonsku využita při farmaření natolik, že v jedné budově roboti každý den sklízejí 30 tisíc hlávek zelí bez zapojení lidských farmářů,” říká Sean Culey, autor připravované knihy Transition Point: Engines of Evolution, která se bude zabývat automatizací v průmyslu. V mnoha odvětvích roboti plně nahradili lidi a podobná budoucnost čeká i logistiku zboží.

Sean Culey na konferenci P3

Sean Culey vystoupil jako hlavní řečník na konferenci P3 o budoucnosti logistiky. Ta podle něj spočívá v robotizaci. Foto: P3

Kamiony bez řidiče zrychlí přepravu

O autonomních vozidlech se hodně mluví v souvislosti s osobní dopravou, jestli ale něco změní distribuci zboží, budou to kamiony bez řidiče. Právě řidič je nejnákladnější položkou dopravců (stojí 50-55 tisíc eur ročně), přitom na rozdíl od něj autonomní kamion zvládne ujet trasu bez přestávek. Což znamená, že se změní i naše vnímání vzdáleností. “Z Prahy do Barcelony to kamion bez řidiče zvládne třeba za 16 hodin a tomu se budeme muset přizpůsobit,” domnívá se Culey.

Ještě před plně autonomními náklaďáky ale budou dálnice brázdit pravděpodobně poloautomatické konvoje několika kamionů, které budou bezdrátově propojené. V Evropě tyto dálniční “vlaky” testuje Daimler, na něčem podobném pracuje i pražské ČVUT. Daimler spolupracuje také s estonskou firmou Starship Technologies na společném produktu “robot vanu”, tedy dodávky tvořící mateřskou loď pro malé roboty, které rozvezou zboží v místě s dosahem 2 míle. U nás tento projekt otestoval Rohlík.cz.

Po silnici nebo vzduchem?

Silnice ale nejsou jediný prostor, kde se přeprava bude automatizovat. Dopravní letadla se z velké části umí uřídit sama už dnes. “Potřebujeme piloty? Proč by letadla nemohla létat sama?” vznáší řečnickou otázku Sean Culey. Ještě jednodušší je to po vodě, na lodích bez námořníků pracuje třeba Rolls Royce.

Před časem se hodně řešily drony, když Amazon oznámil ambiciózní plán, že jimi bude doručovat zboží. Neil Ackerman, který pro Amazon dříve pracoval (dnes se stará o logistiku v Mondelezu), ale očekávání mírní. “Drony se pohybují se ve výšce 200-600 stop nad zemí a vydrží ve vzduchu 10 minut. Nemůžeme čekat, že by se objevily v centrech měst, jako je New York nebo Londýn,” říká. Možná je podle něj časem skutečně vídat budeme, ale spíš na předměstích než v husté zástavbě. “Musíme mít na paměti, že jsou s tím spojené náklady, fixní i variabilní. Ty věci nelétají zadarmo,” dodává Ackerman.

Pozor na roboty

Zatímco je téměř jisté, že zboží se bude čím dál víc převážet automaticky, není ještě zcela jasno v tom, jak bude vypadat jeho skladování. V každém případě ale podobu skladů v budoucnosti bude stále víc ovlivňovat robotizace. Může to být třeba v podobě robotů, vypadajících jako skříně, které vyzkoušel opět Amazon. Těchto robotů, které převáží palety, zaskladňují dovezené zboží nebo ho opět dokážou vyzvednout z regálu, nakoupil 15 tisíc. Tam, kde vyložení trvalo hodiny, to dnes roboti zvládnou během minut, navíc díky novým regálům se na stejný prostor vejde o 50 % víc zboží.

Na rozdíl od lidského skladníka robot může pracovat nepřetržitě, nepotřebuje přestávky, není nemocný, nechce dovolenou, není v odborech. Stroj jménem Baxter od firmy Rethink Robotics dokonce podle Seana Culeyho mění pravidla hry: je to univerzální robot, dokáže řešit různé úkoly, a přitom stojí jen 25 tisíc dolarů, což je méně, než činí roční plat zaměstnance. Podívejte se na tohle video.

Dočkáme se ale pravděpodobně i humanoidních robotů. Budou se chovat jako lidé, budou interagovat a pracovat ve stejném prostředí, kde pracují lidé, domnívá se Pablo Gomez z FM Logistics. “Roboti ovládnou naše prostředí. Zatím je u nás ve skladech nemají rádi, je to logické, můžou jim vzít práci. Musíme nějakým způsobem navázat produktivitu robotů s dělníky, kooperovat spolupráci s roboty,” říká Gomez.

Budoucnost s roboty se ale netýká jen logistiky, podle Culeyho se osvědčili i v maloobchodě nebo zdravotnictví. V prodejnách překvapují zákazníky, pomáhají s výběrem produktů a v nemocnicích pomáhají s navigací návštěvníků.

Bohatý svět bez práce

To všechno bude mít pochopitelně za následek obrovské sociální změny. Mnoho lidí přijde o práci, což se ostatně děje už dnes, říká Culey a jako příklad uvádí Kodak. “Když v roce 2012 nepřežil digitalizaci a zkrachoval, měl 145 tisíc zaměstnanců. Instagram, který ho koupil, jich měl řádově méně,” říká. Společnosti se podle něj musí přizpůsobit tomuto trendu a modernizovat své technologie, jinak podlehnou destrukční fázi a převálcuje je třeba mnohem menší firma, která je jen digitalizovaná.

Zatímco dříve jsme byli zvyklí myslet lineárně, technologie sleduje exponenciální křivku. Je proto nutné, aby firmy bez ohledu na zaměření začaly uvažovat jinak. “V USA pracuje 8,7 milionu lidí v dopravě. Co se s nimi stane? Znamená to zánik jejich pracovních pozic? Zřejmě ano, lidé v profesích s univerzitní kvalifikací budou nahrazování roboty,” říká Culey.

Další vývoj už je nejasný, ale v každém případě bude výzvou postarat se o 7 miliard lidí ve světě technologií. Nebude pro ně tolik práce jako dříve, na druhou stranu ceny zboží budou klesat v důsledku nulových nákladů. “V roce 2025 bude množství pracovní síly i dat zadarmo, díky robotům, kteří všechno zlevní, budou generovat vyšší příjmy a ty se využijí na příspěvky lidem, kteří kvůli nim přišli o místo,” odhaduje Culey.

Mezi možná řešení v budoucnu počítá i tzv. základní příjem, o němž se zatím spíš v teoretické rovině mluví v řadě zemí. Zatím na něj ale společnost, zdá se, není připravená. Nedávno ho ve Švýcarsku odmítli lidé v referendu.

Diskuze k článku